Počet povolených oddlužení loni výrazně klesl

Vyplývá to z analýzy společnosti InsolCentrum. Kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině a jeho vlivu na ekonomiku se ale loňský pokles může zvrátit opačným směrem.

„Letošní rok lze nazvat rokem klidu před bouří. S velkou mírou pravděpodobnosti lze očekávat nárůst počtů insolvencí občanů i firem v následujících letech,“ řekla jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá. Podle ní to nebude ještě letos ani příští rok. Zkušenosti z finanční krize roku 2008 ukazují, že to může trvat i několik roků.

Potenciálními adepty na oddlužení jsou podle Veselé lidé, kteří jsou v současnosti v exekuci. Těch je zhruba půl milionu. Z toho čtvrtinu tvoří ohrožené skupiny jako senioři, hendikepovaní či samoživitelky. Celkový dluh InsolCentrum odhadlo na 475 miliard korun.

V letech 2008 až 2022 se uskutečnilo 282 700 oddlužení, z toho 147 800 už bylo úspěšně ukončeno. Ke konci loňska jich bylo 107 200 v běhu. „Devět procent dlužníků přestalo svůj dluh splácet,“ dodala Veselá.

Průměr dluhů lidí vstupujících do oddlužení podle ní postupně stoupá, nyní se pohybuje už okolo milionu korun. U živnostníků vykonávajících svou činnost jako vedlejší jsou to dva miliony, u živnostníků provozujících živnost jako hlavní činnost je to devět milionů korun.

V současnosti je v připomínkovém řízení novela insolven­čního zákona, která má zkrátit dobu tzv. oddlužení čili osobního bankrotu z pěti na tři roky. V současnosti mají tříletou lhůtu pouze senioři a lidé ve 2. nebo 3. stupni invalidity.

V připomínkách jsou přitom dvě varianty, přičemž podle první by dlužníkům mělo stačit splatit 30 procent dluhů, ve druhé hranice není uvedena, o úspěšném zakončení oddlužení by rozhodoval insolvenční soud.

„Lidé nezvládající platit své dluhy se tedy budou moci rychleji dostat z dluhové pasti. Usnadní se tím jejich návrat do běžného života,“ okomentovala nedávno změnu pro Právo Markéta Poslušná z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. S tím souhlasí i někteří pracovníci neziskových organizací pracující s dlužníky.

Návrh však má i řadu kritiků. „Výtěžnost z oddlužení má být podle analýz pět procent, v minulém období to bylo padesát procent. Ten rozdíl činí minimálně sto miliard korun,“ uvedla k tomu Veselá. Jenom stát tak bude podle Veselé tratit 15 miliard korun.

Proti je i Svaz měst a obcí ČR. „Dopad novely na naše hospodaření je nepříznivý. Dluhy vůči obcím jsou za odpady, jízdné MHD nebo například nájemné za obecní byt. Pokud někdo neplatí, zaplatí za něj dluh ostatní občané,“ řekla ředitelka svazu Radka Vladyková.

„O peníze nepřicházejí jen věřitelé ze soukromého sektoru, ale také veřejné instituce, od finanční správy přes zdravotní pojišťovny, správu sociálního zabezpečení až po municipality. Prezentovaný poměr, tedy na 100 Kč nákladu pro věřitele připadá negativní dopad 15 Kč na daních, je zásadní,“ dodal k tomu Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz s tím, že chybějící peníze budou věřitelé logicky promítat do cen, investic nebo mezd.