Článek
Novinky o těžbě informoval mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák s tím, že park loni vytěžil více než 236 kubíků kůrovcového dřeva. „V loňském roce nám těžba kůrovcového dřeva vzrostla především kvůli počasí. V dubnu a květnu bylo celkem vlhko, ale následně se oteplilo a celé léto bylo i na Šumavě hodně suché. A právě teplo a sucho rojení kůrovce vyhovuje,“ uvedl Dvořák.
Upozornil, že zatímco před osmi až deseti lety byly největší zásahy na Prášilsku, v posledním období se kácelo především v okolí Stožce.
„Letos očekáváme největší kůrovcovou těžbu u Srní,“ podotkl mluvčí parku.
Žďárské slatě nebo vrchol Antýglu. Turistům se otevřou dosud nepřístupná místa na Šumavě
Kůrovec napadá smrky, které se dokážou bránit třeba tím, že jej zahubí pryskyřicí. Pokud je strom poničený například polomem při větrné kalamitě, není vůči škůdci odolný. Napadený smrk pak rychle usychá. Park se snaží místo napadených a pokácených smrků vysazovat i jiné druhy stromů, jako například buk, jedli, javor nebo jeřáb.
Největší kůrovcovou kalamitu řešili na Šumavě po orkánu Kyrill, který udeřil v lednu 2007. Tehdy kůrovec zasáhl podle odhadů 2,6 milionu metrů krychlových stromů. Přibližně 1,1 milionu park nechal vykácet, zbytek zůstal v bezzásahových územích.
Nová zážitková trasa na Šumavě vede místy, kde řádil Kyrill
