Článek
Velkoobchodní ceny plynu v Evropě v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán rostou. Aktuálně přesahují 70 eur za megawatthodinu, tedy více než dvojnásobek únorové hodnoty. Znamená to konec zlevňování nabídek plynu pro české domácnosti?
Myslím si, že krátkodobě zlevňovat nebudou, není pro to ekonomický důvod. Komodita zdražila o sto procent, v nominálních hodnotách je to u velkoobchodních cen 700 korun za megawatthodinu a ceny pro koncové spotřebitele vzrostly jen o 200 korun. Takže je vidět, že je to na úkor marží obchodníků.
Je to způsobeno tím, jak extrémně konkurenční trh v Česku je. Jinými slovy, většímu nárůstu cen brání vysoká konkurence a boj o zákazníky.
Je to patrné i z toho, kolik lidí změnilo dodavatele. Dodavatele u plynu či elektřiny za pololetí změnilo 280 tisíc zákazníků, což je více než loni a také více než před energetickou krizí v letech 2019 až 2021. Boj o zákazníka je tak velký, že firmy raději obětují zisk, aby zákazníky udržely a získávaly nové.
Kam mohou i v důsledku boje o dodávky zemního plynu mezi Evropou a Asií a evropských snah naplnit podzemní zásobníky ceny dál růst?
Když se podíváme na velkoobchodní ceny, tak vidíme, že pro roky 2027 až 2029 nejdou nad úroveň 77 eur. Myslím si tedy, že už by dál růst neměly.
Trhy předpokládají, že se ve střednědobém horizontu situace uklidní, protože pořád třeba pro roky 2028 a 2029 jsou ceny sice vyšší než na počátku tohoto roku, ale jen o něco. Co se týká elektřiny, jejíž cena na plynu do jisté míry závisí, u té je nárůst cen v dalších letech procentuálně ještě daleko menší.
Nemyslel bych si tedy, že nás čekají další dramatické nárůsty. Nečekal bych, že se dostaneme do situace, jako byla v roce 2022 po napadení Ukrajiny Ruskem, kdy následovaly regulace a zastropování cen.
V cenách pro domácnosti se v podstatě dostáváme na podobnou úroveň, jaká byla na jaře loňského roku, takže to není žádná tragédie a neobávám se zásadního otřesu.
V čem je teď situace oproti poslední energetické krizi odlišná?
Situace je jiná než v letech 2021 a 2022, kdy se výrazně omezily toky zemního plynu z Ruska. Od té doby vznikla na pobřeží Evropy řada terminálů na zkapalněný zemní plyn a proběhla diversifikace dodavatelů.