Článek
Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš plány předestřel v pořadu Hlasovka. Chce vrátit způsob valorizace penzí změněný současnou vládou Petra Fialy (ODS). Důchody se nyní upravují vždy od ledna o míru inflace u důchodců a třetinu růstu reálných mezd, dříve to bylo o polovinu. Změnila se i pravidla pro mimořádnou valorizaci kvůli vysokým cenám. Dříve to bylo o celou inflaci, teď se důchody zvyšují dočasně do konce roku a méně než dříve. Dorovnat propad má znovu řádná valorizace.
„Přidáme k důchodům od 80 let 500 korun měsíčně, od 85 let tisíc korun, od 90 let 1500 korun a od 95 let 2000 korun měsíčně,“ slíbil také Babiš. Už teď dostávají lidé v 85 letech 1000 korun navíc.
Podle propočtů ministerstva práce vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by Babišův plán měl výrazné dopady na státní rozpočet. Výdaje na důchody jsou největší položkou rozpočtu a dosahují zhruba třetiny jeho výše.
„Poté, co by plán zahrnul i takzvané Husákovy děti, stálo by to státní pokladnu v současných cenách až 120 miliard ročně navíc,“ zmínila silné ročníky z poloviny sedmdesátých let mluvčí ministerstva Kateřina Procházková.
„Když tato vláda nastoupila, byl očekávaný schodek důchodového systému zhruba pět procent hrubého domácího produktu (HDP) po roce 2050. Po úpravách je odhad mezi jedním a dvěma procenty,“ doplnil ekonom Petr Janský z Fakulty sociálních věd UK.
Pokud by ANO zastropovalo důchodový věk, mělo by to podle něj dopad v desítkách miliard ročně. „Další výdaje by si vyžádalo vrácení valorizačního schématu,“ dodal.
Sociolog Daniel Prokop z PAQ Research odhadl dopady v zastropování důchodového věku na desítky miliard. „Celkově je nutné mírně zvyšovat věk s prodlužováním doby dožití, ale chápat limity. Starší lidé jsou často nemocní a nemohou pracovat, lidé nad 55 let mají horší postavení na trhu práce,“ uvedl. Vyšší důchody pro nejstarší seniory by si podle něj vyžádaly nižší miliardy.
Schillerová: Je to ufinancovatelné
Hnutí ANO propočetlo jen vyšší penze pro nejstarší seniory, na čtyři miliardy ročně s tím, že to ale zvýší spotřebu, a tedy bude mít pozitivní vliv.
„V době nejvyššího tlaku na důchodový systém okolo roku 2059 budeme vydávat na starobní důchody 11 až 12 procent HDP, což bude stále méně, než dnes dávají země jako Rakousko, Itálie nebo Francie,“ řekla jeho místopředsedkyně Alena Schillerová.
„Financování penzí u nás bude stát cca o tři procenta HDP více než nyní, což je při redukci šedé ekonomiky ve výši deseti procent HDP a dlouhodobém růstu HDP o cca dvě procenta ročně ufinancovatelný stav,“ dodala. Posun důchodového věku se podle ní stejně projeví výdaji jinde, například v sociálních dávkách a zdravotnictví.
