Článek
Prezident Asociace penzijních společností ČR Radek Moc ve středu uvedl, že poplatek 0,5 procenta ze spravovaného majetku klientů nepokryje náklady společností. „Penzijní společnosti nemají jiné příjmy od klientů než ty, které stanoví zákon. Pokud stát určí úplatu pod úroveň reálných nákladů, výsledkem nebude ‚zlevnění‘ systému, ale ohrožení jeho rozvoje,“ prohlásil.
Podle Moce loni průměrná nákladovost penzijních společností bez započtení kapitálových nákladů dosahovala zhruba 0,64 procenta. Aby se společnosti nedostaly do ztráty, měl by být podle něj strop nastaven minimálně na 0,82 procenta.
To ale Pertold odmítl. „Podle našich výpočtů již dnes řada penzijních společností plně funguje a generuje zisk i pod navrženou úrovní poplatkového stropu 0,5 procenta,“ sdělil Novinkám.
Podle něj navíc reforma penzijního spoření, která má lidi nasměrovat k odvážnějšímu investování a přilákat do systému mladé, povede k růstu objemu spravovaných aktiv i počtu klientů, což by mělo příjmy penzijních společností dále zvýšit.
Pertold zároveň upozornil, že penzijní společnosti opomíjejí dvě možnosti, jak se s nižšími poplatky vyrovnat — podle něj mohou omezit nadměrné náklady a také více využívat alternativní fondy, kde mohou zvýšit výnos pro klienty a zároveň svoji celkovou průměrnou marži.
Ministerstvo financí navrhuje omezení poplatků v rámci širší reformy penzijního spoření, jejímž cílem je zvýšit čistý výnos klientů. Její součástí je také větší podpora mladých lidí do 29 let, zavedení strategie životního cyklu jako výchozí investiční varianty a postupné zrušení transformovaných fondů, které sice garantují nezáporný výnos, dlouhodobě ale přinášejí jen velmi nízké zhodnocení.
Zástupci asociace uvedli, že většinu ostatních změn podporují. Největší spor tak zůstává právě kolem plánovaného snížení poplatků.
Dnes si penzijní společnosti mohou účtovat až jedno procento ročně za správu majetku u účastnických fondů, až 15 procent z dosaženého výnosu, u transformovaných fondů až 0,8 procenta za správu a 10 procent z výnosu.
Nově výkonnostní poplatky mají být zrušeny. Pro všechny fondy vyjma alternativního bude platit jednotný strop 0,5 procenta ročně za správu.
Podle expertů z CERGE-EI a PAQ Research patří poplatky tuzemských penzijních fondů k nejvyšším v Evropě a připravují klienty o významnou část budoucích úspor.
Upozorňují také, že zisk penzijních společností z vybraných poplatků je v současnosti okolo pěti miliard korun ročně a i po snížení poplatků na polovinu výnos z nich dosáhne současné výše během několika let.
Vláda má návrh změn v penzijním spoření projednat do začátku července, následně zamíří do Sněmovny. Tam je vítá i opozice, byť s připomínkami.
