Článek
Až dosud kontrolu stavu mezipánve, manipulaci s kryty a armaturami, sledování průtoku oceli o teplotě přes 1500 stupňů Celsia, měření teploty či obsahu vodíku museli hutníci dělat ručně.
„Šlo o fyzicky náročnou a vysoce rizikovou práci v prostředí extrémních teplot, prachu a hluku, s potenciálním rizikem kontaktu s tekutou ocelí. Dnes to za ně dělají stroje,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.
Poukázal, že těžká ruční práce v prachu a teplotách stoupajících v horkých letních dnech až k 70 stupňům Celsia není atraktivní ani mezi mladými. „A samozřejmě některé činnosti vyžadovaly i určitý stupeň umu a preciznosti. To dnes zajišťují s perfektní přesností roboty, které jako jediní na planetě používáme,“ doplnil s tím, že automatizace se týká jednoho ze dvou zařízení, pětiproudového blokového lití s možností průměru kontislitku až 600 milimetrů.
Podle vedoucího technologie výroby oceli Davida Bocka zvládnou roboti až osm operací. „V současné době umí pět, doděláváme další tři,“ poznamenal s tím, že například u měření teploty oceli v mezipánvích nahradí jeden robot až dva hutníky na šichtě.
Důvodů k nasazení robotů měl poslední tuzemský hutní podnik víc. Například zvýšení bezpečnosti práce, eliminace rizika kontaktu obsluhy s tekutou ocelí, snížení rizika chyb, havárií a prostojů či zvýšení produktivity práce.
„Nejde o čas, ale o opakovatelnost. Člověk, který to dříve dělal, bral například teplotu pokaždé z jiného místa, zatímco robot ji bere vždy ze stejného. To pak má vliv i na kvalitu,“ upozornil Miroslav Pszczolka, člen představenstva Vesuvius Česká republika.
Až dosud měřili teplotu oceli v mezipánvích a brali vzorky hutníci. Dnes je vystřídali roboti.
Právě Vesuvius část výroby oceli v huti zautomatizoval. „Jde o standardizované roboty, avšak dodatečně ošetřené a vybavené speciální tepelnou izolací pro práci v takto těžkých podmínkách,“ prozradil Pszczolka, který potvrdil, že robot může být ve výrobě oceli takzvaně 24/7, zatímco člověk jen několik hodin.
Nasazení robotů označil generální ředitel huti Heide za začátek nové éry. „Kdy robotizace a automatizace postoupila z těch studených provozů nebo provozů, kde je teplota nižší, na výrobu oceli, kde máme teploty vysoké a kde je vysoká náročnost pro zaměstnance a precizní opakovatelnost procesu,“ uvedl s tím, že pořízení robotů vyšlo na zhruba 50 milionů korun.
