Článek
Ke konci loňského roku zaměstnávala firma na 200 zaměstnanců. Většina z nich v pondělí skončila. Podle insolvenční správkyně bylo datum 30. září nejzazším termínem pro ukončení provozu.
V insolvenci byl jeden z největších českých papírenských podniků od roku 2013, kdy byl na něj vyhlášen konkurz. V problémech byl ale už od roku 1997, kdy vykázal konsolidovanou ztrátu 48 milionů korun.
Ještě v roce 2010 zaměstnávala firma na pět stovek pracovníků. Produkce se ale z výroby magazínového papíru musela přeorientovat na výrobu balicího papíru.
V roce 2015 dlužila společnost bezmála miliardu 278 věřitelům. O čtyři roky později činil dluh 893 milionů pro 250 věřitelů.
V poslední době vyráběla papírna bariérové a balicí papíry pro nadnárodní internetové obchody, potravinářský průmysl a řetězce rychlého občerstvení.
Největší, nejmodernější
Papírnu založil v roce 1867 průmyslník Ignac Spiro. Původně se papírny ve Větřní zaměřovaly na výrobu novinového papíru, v roce 1911 zde byl na tento produkt sestaven první stroj, který byl ve své době největším a nejmodernějším na světě. V roce 1935 v továrně postavili stroj pro rotační tisk - největší ve střední Evropě.
Nedlouho před válkou zabavili majetek Spirů nacisté, v roce 1941 byl podnik sloučen s rakouskou papírnou Steyrmühl ve Steyeru.
V roce 1945 byl podnik znárodněn, po únoru 1948 byla papírna přejmenována na Závod Rudého práva.
V roce 1990 se papírny staly akciovou společností.