Článek
„Našim klientům chodí opakované výzvy, aby dodali věci, které jsou doložené. Děje se to třeba desetkrát a ti lidé jsou frustrovaní,“ konstatovala Gabriela Hendlová z Rubikon Centra.
Pracovníci na Úřadu práce podle ní ani nedokáží vysvětlit, proč se to děje. Lidé jsou navíc nuceni používat digitální aplikaci Jenda, přes niž se žádost o superdávku podává, i když neumí pracovat s internetem.
„S jedním velmi starým pánem jsme požádali o dávku v červnu. On velmi špatně chodí a musel jít na Úřad práce asi dvanáctkrát. Dávku dostal v říjnu,“ popsala Hendlová.
Není sama, kdo si na podobnou věc postěžoval. „Pro naše klienty znamenají průtahy při vyřizování často ztrátu důvěry v možnost získat systémovou pomoc. Na vyřízení podpory čekají měsíce, pořád něco doplňují a jejich situace se nezlepšuje,“ řekla Kateřina Sehnoutková z pražské pobočky Naděje.
Na problémy, které po nahrazení příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a přídavků na děti superdávkou nastaly, upozornila i plzeňská organizace Tady a teď, zaměřená na pomoc lidem s chudobou.
„Lidé čelí digitálním bariérám a zpožďování výplaty dávek. Osoby, které se podařilo zabydlet i ty v nestabilním bydlení, čelí bezprostřednímu riziku ztráty domova,“ upozornil za organizaci Ondřej Novák.
Potíže v azylových domech
Neziskové organizace varují i před tím, že jsou naprosto cizí lidé, kteří bydlí v azylovém domě na jednom pokoji, posuzováni jako jedna domácnost. A to i přesto, že se většinou předtím vůbec neznali a mají každý vlastní rozpočet.
„Je to absurdní. Vede to k extrémně nízkým dávkám, ze kterých lidé nemohou uhradit poplatek za pobyt a musejí ho doplácet ze skromného životního minima. Pak jim nezbyde třeba na jídlo nebo na léky,“ konstatoval Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.
K tomu se nyní přidalo i to, že již přiznané superdávky procházejí přepočtem. V říjnu se totiž změnily normativy, které stropují část dávky určenou na bydlení, i životní minimum, jež při výpočtu hraje roli.
Doteď se normativy řídily velikostí města nebo vsi, kde příjemce dávky žije. Nyní jsou pro každý okres samostatně. Cílem je podle ministerstva práce a sociálních věcí zabránit tomu, aby lidé kvůli předchozím normativům pobírali příliš nízké částky. „Výsledkem je dávka, která odpovídá tomu, kolik lidé skutečně platí za bydlení,“ uvedl ministr Aleš Juchelka (ANO) na začátku listopadu.
Podle Hendlové Úřad práce neziskovým organizacím sdělil, že přepočet včas nestihne. Organizace jsou přitom podle ní s pomocí klientů na hraně svých možností.
Úřad práce ani ministerstvo práce a sociálních věcí se do vydání tohoto článku na dotazy, zda proběhne přepočet dávek v termínu a jak se to případně dotkne jejich příjemců, nevyjádřily.