Hlavní obsah

O jednorázovou sociální pomoc si zažádalo pětkrát více lidí než loni. Stojí za tím i superdávka

Od počátku roku do konce srpna vyplatil stát 94 tisíc dávek mimořádné okamžité pomoci. Za stejné období loňského roku jich bylo jen 19,3 tisíce, tedy zhruba pětkrát méně. Výrazně se zvýšily i výdaje na tuto podporu. Zatím na ni šlo téměř 746 milionů, meziročně o skoro 612 milionů více.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Obě dávky vyplácí Úřad práce.

Článek

Dávka mimořádné okamžité pomoci je určena na překlenutí náhlých a nepředvídatelných situací, kdy se člověk ocitne v hmotné nouzi a nemá dostatek peněz. Například když dojde k živelní katastrofě, vyhoří a nemá kvůli nedostatku peněz kde bydlet, nebo třeba nemá peníze na školní pomůcky a kroužky pro své děti. Tato dávka je přitom nenároková a její proplacení se posuzuje podle příjmů, výdajů a majetkové situace žadatele.

Podle odborníků ovšem za letošním nárůstem stojí takzvaná superdávka, která postupně nahradila příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Kvůli jejímu nastavení ale velká část dosavadních příjemců dávek dostala menší částku nebo ji nedostala vůbec.

„Lidé se tím pokoušeli vykrýt situaci, kdy jim dávka byla zcela zamítnuta nebo byla vypočtena výrazně nižší než dosavadní sociální pomoc, a oni se ocitli bez peněz,“ řekla předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová.

Není sama, kdo nárůst přisuzuje superdávce. „Lidé kvůli ní o mimořádnou pomoc žádali opakovaně, aby vůbec měli co jíst. A to i když jde o jednorázovou podporu,“ řekla Iva Kuchyňková z Charity ČR.

Koneckonců samo ministerstvo práce ji pro tuto situaci doporučovalo. „Vždy existuje mimořádná okamžitá pomoc, kterou budeme umět vhodně použít, pokud by pokles někoho ohrozil,“ uvedl už dříve vrchní ředitel ministerské sekce IT Karel Trpkoš.

„V období přechodu na superdávku se častěji využívá jako doplňkový nástroj pomoci v případech, kdy rušené dávky nejsou dostatečné k okamžitému pokrytí nákladů a žadatel je ohrožen zejména ztrátou bydlení,“ řekl pak v dubnu serveru Seznam Zprávy František Bikár z Úřadu práce.

Energie i jídlo

Podle Desatové mimořádnou pomoc lidé letos uplatňují třeba na uhrazení nedoplatků na energie. Podle Kuchyňkové bylo problematické, že Úřad práce posuzoval zcela cizí lidi na stejném pokoji v azylovém domě jako jednu domácnost, takže dostali méně a zadlužovali se.

Lidé přitom žádají kvůli nejistotě se superdávkou o finanční pomoc i neziskové organizace, nejen stát. Například Women For Women za celý loňský rok přijala v projektu Bydlení pro děti 209 žádostí o pomoc, ke konci září letošního roku jich eviduje již 220. „Ještě výrazněji přibývá situací, kdy rodiny potřebují pomoc okamžitě. Zatímco loni jsme řešili osm žádostí o mimořádnou pomoc, letos jich bylo už 47,“ uvedla organizace.

Od října se změnily podmínky superdávky, které by měly řadě lidí pomoci. Například se bude část určená na bydlení stropovat podle nájmů v daném okrese, nikoliv podle celorepublikových čísel. Mezi zranitelné osoby nově patří samoživitelé a samoživitelky s dětmi do patnácti let věku, nikoliv sedmi jako doposud. Zvýšilo se i životní minimum, které se na výpočtu dávky podílí. Výsledky změny bude možné posoudit po přepočtu superdávky.

Výběr článků

Načítám