Článek
Koaliční politici však nevidí ve snížení spotřební daně řešení růstu cen. Ministerstvo financí se zatím zaměřuje na sledování marží prodejců pohonných hmot. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) už v pondělí řekla, že žádné další konkrétní kroky vláda nyní nepřipravuje. Připomněla, že ceny paliv v Česku jsou nižší než v Polsku nebo Německu.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury při minulém snížení spotřební daně na naftu kvůli začátku konfliktu na Ukrajině tento krok skutečné zlevnění nepřinesl.
Zlevnění paliva pro motoristy by záleželo hlavně na tom, jak by pumpaři snížení daně promítli do svých cen.
Podle předsedy ODS Martina Kupky navrhovaná výše slevy je maximem možného a nepropíše se negativně do celkových příjmů rozpočtu.
Ministerstvo financí to ale rozporuje. „Jen u nafty by snížení daně o 1,70 koruny za litr znamenalo výpadek státního rozpočtu za rok zhruba jedenáct miliard korun,“ sdělil Novinkám mluvčí resortu Michal Žurovec.
Spotřební daň z nafty je nyní 9,95 koruny za litr, z benzinu 12,84 koruny za litr.
Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) v reakci na rychlý růst cen pohonných hmot po ruské invazi na Ukrajinu snížila v roce 2022 dočasně spotřební daň z benzinu a nafty o 1,50 koruny na litr.
Efekt tohoto kroku v následujících měsících však byl nakonec částečně utlumen rostoucími cenami ropy a velkoobchodními cenami paliv. V praxi tak motoristé mohli vidět jen menší pokles cen, než by odpovídalo plné výši daně. Část tehdejšího snížení daně mohla podle ekonomů skončit i ve vyšších ziscích čerpacích stanic.
Pro další vývoj cen pohonných hmot je podle analytiků rozhodující délka konfliktu na Blízkém východě.
Vedle snížení spotřební daně by vláda podle některých expertů mohla zdražování paliv omezit uvolněním státních rezerv pro síť EuroOil, kterou provozuje státní podnik Čepro.
Maďarsko zastropovalo ceny
Trhy dramaticky rozkolísal americko-izraelský útok na Írán a následné odvetné útoky s omezením dopravy ropy a plynu z Perského zálivu přes Hormuzský průliv.
„To, čeho jsme svědky, představuje zdaleka nejzávažnější narušení světového trhu s ropou za posledních několik desetiletí, od doby velkých ropných šoků 70. let minulého století. Jde o jeho mnohem tíživější poruchu, než jaká nastala v roce 1990 v době první války v Perském zálivu nebo v roce 2022 po invazi Ruska na Ukrajinu,“ konstatoval hlavní ekonom Trinity Bank Kovanda.
V úterý nicméně ceny ropy po dřívějším výstupu na více než tříletá maxima prudce klesly, když nejrozšířenější ropa severomořský Brent zlevnil o zhruba osm procent na 91,40 dolaru za barel. Trhy reagovaly na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit.
Kroky proti zdražování pohonných hmot už ohlásily některé evropské země. Srbská vláda zakázala vývoz ropy a některých ropných produktů. Maďarsko zastropovalo ceny a zakázalo vývoz paliv. Chorvatsko na dva týdny stanoví horní limit pro maloobchodní ceny benzinu a nafty.
