Článek
Čínský letoun Comac C919 ve středu absolvoval svůj první pravidelný mezinárodní komerční let. Stroj společnosti Air China na lince CA723 odstartoval z pekingského letiště Capital v 15:17 místního času, tedy v 9:17 SELČ. Do mongolského Ulánbátaru přiletěl v 16:59 místního času, o 16 minut dříve proti plánovanému příletu. Podle údajů FlightRadar24 let trval 1 hodinu a 42 minut.
„Velká země musí mít své vlastní velké komerční letadlo,“ připomněl deník The Guardian slova někdejšího šéfa čínského úřadu pro civilní letectví Li Ťia-sianga. Vývoj vlastního velkého dopravního letadla patří k dlouhodobým ambicím Číny.
Peking prezentuje C919 jako symbol technologické soběstačnosti a ambice vybudovat vlastní letecký průmysl nezávislý na Západu. Letoun, který je velikostí srovnatelný s Boeingem 737, vstoupil do provozu na čínských vnitrostátních trasách v roce 2023.
Stále závisí na západních technologiích
Mezinárodní premiéra však podle analytiků sama o sobě neznamená, že by se Comac C919 stal v dohledné době vážným konkurentem zavedeného duopolu Airbusu a Boeingu.
Odborníci upozorňují, že C919 stále výrazně spoléhá na zahraniční technologie a komponenty, včetně systémů dodávaných americkými firmami. Výzvou zůstává také získání certifikace evropských a amerických regulačních úřadů, bez které je vstup na klíčové světové trhy prakticky nemožný. Další překážkou je nízké tempo výroby. Comac podle dostupných údajů loni dodal pouze 15 letadel C919, výrazně méně, než původně plánoval.
„Výroba velkých dopravních letadel a proudových motorů je mimořádně složitá a technologicky náročná. Vyžaduje vysoce přesné součástky, komplexní řídicí systémy i schopnost koordinovat rozsáhlý globální dodavatelský řetězec,“ uvedl Kyle Chan, odborník z amerického výzkumného Institutu Brookings.
„Není náhodou, že na světě v podstatě existují jen dva významní výrobci komerčních letadel. Konstrukce velkých, bezpečných a spolehlivých dopravních strojů je nesrovnatelně náročnější než výroba elektromobilů,“ dodal Chan.
Spíš marketing
Krátká linka do sousedního Mongolska je proto především symbolickým krokem. Čína vnímá vývoj vlastních dopravních letadel jako otázku strategické bezpečnosti a dlouhodobé průmyslové politiky.
„Jde především o marketingový tah,“ konstatoval Scott Kennedy, hlavní poradce Centra pro strategická a mezinárodní studia. „Ulánbátar byl pravděpodobně zvolen kvůli své blízkosti k Pekingu. To však nic nemění na skutečnosti, že letoun vznikl s několikaletým zpožděním, je závislý na západních součástkách a ve srovnání s konkurenčními stroji od Boeingu a Airbusu nabízí nižší efektivitu,“ uzavřel Chan.
