Odborník: Plyn zlevní o tolik, že stropy už budou zbytečné

Zimu nepochybně zvládneme.

Abychom zvládli i příští rok, je opět potřeba v létě naplnit podzemní zásobníky. Abychom je naplnili, potřebujeme během roku plynulou dodávku osmi miliard kubíků plynu.

V létě se přebytkem plynu z potrubí zásobníky plní, v zimě se z nich při nedostatku plynu v potrubí čerpá.

Německo právě zprovoznilo LNG terminál v Lubminu, který je napojen dvěma plynovody na Českou republiku.

Tato zařízení vedoucí z Německa jsou kapacitní velmi vysokotlaké plynovody. Samotný jeden z těchto plynovodů by byl schopen zásobovat celou Českou republiku.

Je to zdroj, který by nás měl zbavit starostí o plyn. Kapacita kolem osmi miliard kubíků plynu se do plynovodu vejde několikrát. Kdyby nám Němci část přepravní kapacity v rozsahu asi tří miliard metrů krychlových ročně pronajali, tak nejméně miliardu dalších kubíků můžeme dovézt z Norska a měli bychom po starostech.

Měl jsem nedávno jednání s odpovědným člověkem, který působí v této sféře ve vládě, a byl jsem mile překvapen. Jednají a naprosto přesně vědí o čem.

A jestliže je tady veřejné prohlášení, že byl Lubmin uveden do provozu a že Německo koupilo další čtyři plovoucí terminály, znamená to, že Německo má už spotřebu plynu pokrytou. Na rozdíl od nás, kteří jsme byli závislí na ruském plynu prakticky ze sta procent, Německo bylo závislé z 35 až 40 procent, zbytek měli dílem z Nizozemska a dílem z Norska. Kapalný plyn LNG dříve neodebírali vůbec.

Cena plynu bude významně klesat. Uváděl jsem na podzim, že dojde ještě ke dvěma špičkám. K jedné už došlo, druhý výkyv očekávám koncem tohoto měsíce a začátkem února za předpokladu, že teploty půjdou výrazně dolů.

Bavíme se o atmosférických teplotách. Existuje ale také pojem systémová teplota. Když je jí dosaženo, všechna zařízení spotřebovávající zemní plyn už pracují na plný výkon a spotřeba plynu se při nižších teplotách dál nezvyšuje. Tato teplota se pohybuje kolem minus 12 stupňů. Při této teplotě je už spotřeba plynu stejná, jako kdyby bylo třeba minus 20 stupňů. To je důležité vědět, protože strašení, že při výrazně nízkých teplotách nebude plyn, není pravdivé.

Půjde to směrem ke 40 eurům za MWh. Možná už v březnu nebo dubnu cena nebude vyšší než 40 eur (zhruba 960 Kč). Už teď jsme ale hluboko pod vládou zastropovanými cenami ve výši 3000 Kč za MWh.

Nyní je otázka, zda dodavatelé budou dál prodávat za vyšší, zastropované ceny, než za které nakupují.

Obávám se, že brzy vyjdou nové ceníky elektřiny i plynu a deklarovaná cena tam dále naroste. Dodavatelé by tak sice odběratelům neprodávali za vyšší cenu, než je strop, ale příspěvek, který dostanou od státu, se počítá z ceníkové ceny. Pokud by tedy nakoupili 1 kWh za 1,20 Kč a prodali ji za strop 3 Kč, měli by 1,80 Kč do kapsy. Rozdíl zaplatí stát.

Je to otázka, na jak dlouho dopředu se nakupuje. Samozřejmě že nákupy v cenách kolem 80 eur teď plyn nezlevní. Tak jako tak výsledek je v tom, že nesmějí plyn prodat za více než 3 Kč za kWh a rozdíl jim doplatí stát. Když zvýší cenu v cenících, budou inkasovat ještě víc. To, za kolik nakoupili předtím, dostanou od státu zpět.

Nebudou. V momentě, kdy budou v Německu postavené a funkční LNG terminály, bude plynu dost, a tedy bude za nižší cenu.

To je těžká otázka, závisí to na jedné věci, což je vztah veřejnosti k zemnímu plynu. Pokud někteří tvrdí, že plyn za deset let končí, nemá žádný smysl investovat. Investice do plynárenství jsou vždy minimálně na dvacet let.

Jestliže dojde k tomu – a tomu věřím –, že se začnou spíše hledat cesty, jak snížit emise CO2 z plynu, může mít plyn dlouhodobou budoucnost. Uvedu drobný příklad: dozvěděl jsem se, že zeleň v New Yorku je schopna pohltit veškeré emise tamního automobilového provozu, a to tam aut nejezdí málo.

Proč tedy nevysadit bučiny a vedle toho nevystavět paroplynovou jednotku?

Je to jediné palivo, které máte k dispozici okamžitě a plynová elektrárna na plný výkon naběhne během vteřin. Navíc existuje technologická cesta, jak zredukovat emise CO2.

Třeba jaderné elektrárny se nedají pružně regulovat, je to reakce spíše hodin než minut.

V systému je teď asi 2400 MW elektřiny z větrných a fotovoltaických zdrojů a teplárny, které vyrábějí elektřinu nepravidelně. Ty musíte mít kryté regulovatelným výkonem. Nemůže to fungovat tak, že budete mít jen jádro a zelené zdroje. Abychom měli regulační zdroj, kterým je teď hlavně uhlí, a od něj se bude ustupovat, je jedinou náhradou plyn. Jestliže chceme zrušit uhelné elektrárny, plyn je prakticky nenahraditelný.

Ne. Neobnoví se. Nedávno došlo k další havárii u plynovodu, který směřuje na Ukrajinu a Slovensko. To byl plyn pro Slovensko, Maďarsko a Rakousko, tedy jediné země, které v EU ještě odebírají ruský plyn. Je to ale dohromady jen 12 miliard kubíků ročně, tedy dvě procenta dodávky, kterou Evropa původně z Ruska odebírala.

Je dokonce mnohem rychlejší, než je potřeba! Francie teď jede na polovinu z LNG, Itálie je na tom podobně. Co se týče Německa, jestliže bude mít šest terminálů, to je 48 miliard kubíků ročně, přičemž potřebovali 40 miliard kubíků. Je to vyřešené.

Tankerů je dost. A toto se dá vyřešit elegantně. Například ve Francii mají zásobníky na LNG, které pojmou po odpaření dvě miliardy kubíků zemního plynu. Kdyby se takový zásobník postavil v Polsku u Svinoústí a postupně se plnil, vyhneme se problému možného nedostatku tankerů.

Je to pojistka proti šroubování cen. O tom, co Rusové dělali na burze, mluvím nejméně rok. Ostatně veřejně to prohlásila i předsedkyně Evropské komise von der Leyenová. Proto je strop nastaven na těch 180 eur a nikdy nad tuto úroveň cena plynu nestoupne.

Mám pocit, že strop se bude časem velmi silně snižovat, protože už teď ztrácí ekonomickou podstatu. Souvisí s tím společný nákup plynu pro Evropskou unii. U nás se začíná formulovat institut státního nákupčího s plynem, což by byla v podstatě nezisková organizace, která by nakupovala od tohoto společného evropského nákupce. Nevím, kolik zemí se do společného nákupu nakonec zapojí, ale určitě do toho půjde Německo, Francie nebo Itálie, tedy ti rozhodující spotřebitelé.

Evropská roční spotřeba plynu byla 500 miliard kubíků, společný nákup by mohl činit třeba 250 až 300 miliard kubíků. A cenově je nákup 300 miliard kubíků něco jiného než nakupovat osm mi­liard, což je spotřeba Česka. Množstevní cena zde představuje velikou motivaci k významně nižším nákupním cenám.

Kdybychom ze společného nákupu kupovali třeba jen tu část, co potřebujeme pro chráněné zákazníky, žádné cenové stropy by nebyly potřeba.

Je to deformace trhu, ale trh je deformován sám o sobě tím, že je nedostatek počtu zdrojů a mezi producenty plynu není konkurence.

Rusové měli skupinu drobných obchodníků, kteří přišli s plynem na burzu, kde ji nabídli. Tito obchodníci se vzájemně přepláceli a najednou cena ze 30 eur stoupla na 120 eur a za tuto cenu se začal plyn prodávat. Všichni krváceli, jen ti, kteří cenu takto vyšroubovali, dostali refundaci z Moskvy. Další skupina rovnou koupila plyn a vzájemně si ho přeprodávali za vyšší a vyšší cenu, až se plyn dostal za mnohem vyšší cenu do finálního prodeje. Teď se ale situace změnila.

Putin potřeboval uvést do provozu Nord Stream 2, protože chtěl zastavit přepravu plynu přes Ukrajinu a pak začít válku. Proto to měl načasované na zimu. Aby toho dosáhl, Gazprom zaplatil za kapacitu podzemních zásobníků v Evropě a ty nenaplnil plynem.

Předloni, na podzim 2021 nastala situace, kdy dva týdny pršelo a fotovoltaiky nevyráběly a zároveň nefoukal vítr, takže nevyráběly elektřinu ani větrné elektrárny. Toto mají Němci jištěno plynovými elektrárnami. Když je ale spustili, najednou zjistili, že není plyn. Na to čekali Rusové a řekli, že plynu je přece dost, stačí spustit Nord Stream 2.

Němci na to ale nepřistoupili. To Putina rozhodilo, a tak začal omezovat dodávky v domnění, že čím bude menší nabídka, tím víc poroste cena. Ale překročil červenou linii, kdy už množství plynu, které ještě dodával, bylo nahraditelné odjinud.

V ten moment cena plynu začala klesat, množství ruského plynu kleslo tak, že cenu v Evropě ovlivňuje jen minimálně. Vzhledem k tomu, že na burzách už nebyl skoro žádný ruský plyn, přestaly fungovat i machinace na burze.

Nelze tvrdit, že plyn byl laciný. LNG je daleko levnější než potrubní plyn, zvláště ten ruský. Musíte postavit těžební středisko a odtud táhnete 3000 kilometrů plynovod. Potrubí na jeho výstavbu v Rusku neumějí vyrobit a kupují ho v Německu.

Každých sto kilometrů je kompresorová stanice, která spotřebovává plyn; třetina vytěženého plynu se tak spotřebuje cestou. Když spočtete, kolik jste do toho investovali, tak dostanete číslo, že by plyn musel být ze zlata.

Jsou dva důležité momenty, spíše politické než ekonomické. Došlo k něčemu, co se neočekávalo, a to, že se Evropa sjednotila a své národní zájmy upozadila. To je velmi důležité do budoucna. Došlo také k těsnější spolupráci, k vytváření záruk, které třeba Německo nebylo ochotné dříve vytvářet. Poskytlo nám záruku, že nám dodá plyn, když bude potřeba.

Až skončí ukrajinská válka, a věřím, že skončí tak, jak si všichni přejeme, bude potřeba podívat se na to, že Ukrajina má velké zásoby plynu. Bude něčím chtít platit za pomoc, která jí byla a bude poskytována, a na to je plyn ideální. Evropa tak může získávat další plyn v poměrně značných objemech, navíc mají jeden z největších podzemních zásobníků o kapacitě asi 20 miliard kubíků. Kdyby se evropská soustava integrovala s ukrajinskou, byla by díky dalším zdrojům mimořádně stabilní.