Článek
Jde o důvod, který u přístupu k bydlení výslovně zakazuje antidiskriminační zákon, řekl novinářům Motejl. Svá zjištění předá obcím a ministerstvu vnitra, aby zajistily nápravu.
Ochránce veřejných práv například zjistil, že přestože v Evropské unii platí zákaz rozlišování na základě státní příslušnosti, je u některých obcí české občanství podmínkou pro zařazení žádosti do evidence uchazečů či jejího bodového zvýhodnění.
"Je sice legitimní, jestliže obce do jisté míry zvýhodní své občany, ovšem do tohoto zvýhodnění musí být zahrnuti i příslušníci jiných států EU, kteří mají v Česku přechodný či trvalý pobyt a místo pobytu nahlášeno v obci," řekl novinářům Michal Čermák z oddělení rovného zacházení kanceláře veřejného ochránce práv.
Obce se dále často snaží zajistit dobrou platební morálku budoucích nájemců tím, že znevýhodňují uchazeče, kteří pobírají rodičovský nebo mateřský příspěvek. Podle Čermáka se tím dopouštějí diskriminace z důvodu pohlaví.
"Zabývali jsme se i výši minimálních příjmů, které některé obce vyžadují pro to, aby žádost o byt byla vůbec vedena. Zde se jedná o nepřímou diskriminaci z pohledu pohlaví, protože znevýhodňuje matky či otce samoživitelky, kteří celodenně pečují o děti a jejich jediným zdrojem příjmu je pouze rodičovský příspěvek," řekl Čermák. Za nepřímou diskriminaci, a to především romských rodin, lze podle něj považovat i zvýhodňování žadatelů pouze do určitého počtu dětí.