Článek
„K 30. říjnu bylo pro municipality otevřeno 451 spořicích účtů,“ řekl Novinkám mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí.
Účet u ČNB nabízí stát obcím a krajům od října se sazbou 3,7 procenta ročně a okamžitou dostupností peněz. Stabilní část vkladů může podle ministerstva financí v budoucnu omezit potřebu vydávat státní dluhopisy, což by státu snížilo náklady na úroky.
Formálně nejde o úrok, ale o peněžní plnění, které nahrazuje úrok, jehož výši stanovuje a následně vyplácí ministerstvo financí.
Schillerová už v červnu řekla, že chce, aby obce a kraje nechávaly peníze na účtech ČNB. Obce měly podle ministerstva na konci června na bankovních účtech i s penězi svých organizací 475,2 miliardy korun. Kraje měly v pololetí na bankovních účtech 145 miliard, o 40,5 miliardy víc než na konci loňska.
Zájem vzrostl
Zájem samospráv o ukládání peněz u státu dokládají i termínované vklady u ČNB. Jejich počet vzrostl k 1. listopadu meziročně z 597 na 714 a objem skoro na dvojnásobek, z 15,3 na 27,8 miliardy korun.
Novinky oslovily kraje, města i menší obce. Spořicí účet už sjednávají Středočeský kraj a Vysočina. Jihomoravský kraj ho zvažuje, na termínovaných vkladech u ČNB už v minulosti zhodnocoval volné peníze. „Zůstane-li zachován úrokový výnos minimálně srovnatelný s komerčními bankami, nebráníme se jeho využití v budoucnu,“ uvedl mluvčí kraje Petr Holeček.
Zájem má i Plzeňský kraj. „Tato sazba v současné chvíli převyšuje nabídky komerčních bank,“ zmínila jeho mluvčí Eva Mertlová.
Konkurence komerčních bank
Klientům z řad domácností sice některé banky v říjnu na spořicích účtech nabízely sazby i přes čtyři procenta, často však za splnění dalších podmínek nebo jen do určité výše vkladu. Nabídky pro města se i vzhledem k objemu ukládaných peněz a rozsahu dalších poskytovaných služeb mohou lišit.