Článek
Nizozemské ministerstvo hospodářství podle agentury Reuters uvedlo, že jeho intervence byla reakcí na administrativní nedostatky ve společnosti. Díky kroku lze prý zvrátit nebo zablokovat škodlivá rozhodnutí, zatímco společnost může pokračovat v běžné výrobě.
Nizozemsko se opřelo o Zákon o dostupnosti zboží, který byl v zemi přijat roku 1952. Země díky němu získá dočasně kontrolu nad společností, získá přístup k dokumentům či účetnictví a převezme rozhodovací pravomoce.
„Zákon byl uplatněn v návaznosti na nedávné a akutní signály o závažných nedostatcích ve správě, řízení a opatřeních v rámci společnosti Nexperia. Tyto signály představovaly hrozbu pro kontinuitu a ochranu klíčových technologických znalostí a schopností na nizozemské a evropské půdě,“ píše se oficiální zprávě na webu nizozemské vlády.
Využití více než 70 let starého zákona je prý něco výjimečného. „To je opatření, které vláda používá pouze v případě, že je to nezbytně nutné,“ vysvětluje vládní zpráva.
Vůči technologické firmě ještě prý zákon nikdy použit nebyl. Strany mohou proti tomuto rozhodnutí podat námitku k soudu.
„Tento krok je ve vážném rozporu s dlouhodobou obhajobou principů tržní ekonomiky, spravedlivé hospodářské soutěže a norem mezinárodního obchodu ze strany Evropské unie,“ citoval deník The Financial Times prohlášení společnosti Wingtech.
Podle téhle čínské firmy představuje rozhodnutí nizozemských úřadů „akt nadměrného vměšování poháněný geopolitickou zaujatostí, nikoli hodnocením rizik založeným na faktech.“
Mezi západními zeměmi a Čínou dochází k třenicím ohledně přístupu ke špičkovým technologiím, jako jsou pokročilé polovodiče a kritické suroviny. Mluvčí nizozemské vlády v pondělí explicitně uvedl, že Spojené státy do rozhodnutí nezasahovaly.
Není to poprvé, co do dění kolem čínské společnosti takto zasahoval stát. Rok poté, co v roce 2021 firma Nexperia koupila britskou firmu Newport Wafer Fab, britská vláda rozhodla, že tato transakce představuje riziko pro národní bezpečnost a obavy z přenosu technologického know-how a nařídila, aby Nexperia prodala 86 procent svého podílu.
Nexperia se bránila, navrhovala například kontroly ohledně přístupu k technologiím. Nakonec byl podnik prodán americké společnosti.
A třeba v Německu zase vláda v roce 2022 zablokovala prodej firmy Elmos Semiconductor německé automobilové firmě nebo čínskému zájemci. Důvod? Transakce by prý ohrozila veřejný pořádek a bezpečnost.
