Článek
Aktuální počet nezaměstnaných představuje nejvyšší listopadovou hodnotu od roku 2016, kdy bylo bez práce celkem 362 755 lidí.
To, že je nezaměstnaných o 2841 více, však neznamená, že o práci přišlo právě tolik lidí. Ve skutečnosti se do evidence na úřadech práce nově přihlásilo 35 360 nezaměstnaných. Celkem 32 519 uchazečů o zaměstnaná však z evidence odešlo, případně byli vyřazeni.
Kromě koronavirové krize na trh práce působí i pravidelné sezonní faktory. „Pokud jde o turistickou sezónu, ve většině regionů byla přerušena v návaznosti na přijatá bezpečnostní opatření,” doplnil generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
„S rozjezdem té zimní zaměstnavatelé čekají na vývoj celkové situace a s tím související případné rozvolňování. Meziměsíčně vzrostl počet volných pracovních míst. Nově jich zaměstnavatelé nahlásili přes 37 tisíc,” dodal.
Nezaměstnanost v říjnu stoupla na 2,9 procenta
Nejvíce nezaměstnanost rostla v okrese Jeseník, a to o 17,8 procenta. Následovaly okresy Jindřichův Hradec (o 10,6 procenta), Písek a Klatovy (oba o 9,4 procenta).
V 18 okresech republiky naopak nezaměstnanost klesala. Z toho nejvíce v okrese Tachov – o 3,9 procenta. Následovaly okresy Plzeň-město (o 2,5 procenta), Chomutov (o 2,3 procenta) a Most (o 2,1 procenta).
Nejnižší míru nezaměstnanosti hlásí okresy Rychnov nad Kněžnou (1,8 procenta), Pelhřimov (1,9 procenta), Praha–východ (2 procenta), Jindřichův Hradec a Jičín (oba 2,1procenta).
Naopak s nejvyšším podílem nezaměstnaných se potýkají okresy Karviná (7,9 procenta), Ostrava-město a Most (oba 6,5 procenta).
Podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila říjnová nezaměstnanost 2,9 procenta.
| Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
|---|
| Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
| ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
| Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
| Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |
