Článek
Zatím není jasné, jak vysoké náklady si tento krok vyžádá. Podle serveru Business Insider se očekávají náklady ve výši 30 miliard eur. Je ale otázkou, zda je do této částky zahrnut první německý záchranný balíček z léta ve výši 15 miliard. Pokud ne, tak by se se nakonec částka zvýšila na 45 miliard eur.
Pro srovnání, záchrana bank během finanční krize 2007/2008 stála spolkovou vládu více než 30 miliard eur, jak uvedl v roce 2018 bývalý ministr financí a současný kancléř Olaf Scholz (SPD). Pokud by byl první záchranný balíček součástí částky 30 miliard, převzetí Uniperu by bylo největší záchrannou akcí v historii německé vlády.
Server Business Insider napsal, že souběžně s převzetím Uniperu se plánuje zavedení kontroverzní daně z plynu, a to od 1. října.
Ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) chce, aby zavedení daně z plynu nebylo součástí jednoduchého právního nařízení, ale parlament ho dostal jako zákon. Habeck je podle Focusu naštvaný, že hněv Němců nad daní z plynu je politicky spojen pouze s jeho osobou, i když s tím souhlasil celý koaliční kabinet. Zákon „donutí ostatní strany, aby se zavedením daně veřejně souhlasily“, píše Focus.
Peníze, které se získají zavedením daně z plynu, by měly jít finančně strádajícím dodavatelům plynu. Firmy ale budou muset splnit řadu podmínek. Například nesmějí vyplácet bonusy, musí být ve finanční tísni a musí prokázat příslušný podíl na ruském dovozu.
Po zavedení daně z plynu zaplatí Němci poplatek ve výši 2,419 centu za kilowatthodinu. Pro domácnost, která spotřebuje 5000 kWh plynu za rok, to bude znamenat další výdaj ve výši 143,90 eura za rok. Pro domácnost se spotřebou 12 000 kWh plynu ročně to bude dalších 345,40 eura. Majitel rodinného domu se spotřebou 20 000 kWh plynu ročně zaplatí 575,70 eura navíc.