Článek
„Chemický průmysl zažívá těžké časy,“ uvedla ministryně hospodářství Katherina Reicheová. Podle ní chce vláda zlepšit rámcové podmínky, aby si průmysl mohl následně pomoci sám. Předseda Svazu chemického průmyslu Markus Steilemann hovořil o nejhorší krizi v odvětví od konce druhé světové války. Ohrožena je podle něj samotná existence německého chemického průmyslu.
Pomoci chce vláda především snížením nákladů na elektřinu. Už loni slíbil kabinet německému průmyslu pomoc v podobě zvláštní dotované ceny elektřiny pro průmysl. Sliboval ji už od 1. ledna, zatím ji ale nezavedl. Podle Reicheové je meziresortní připomínkové řízení u konce a Německo teď jedná o podmínkách dotované ceny s Evropskou unií. V minulosti se hovořilo o tom, že by bylo možné cenu pro průmysl snížit k 1. lednu i zpětně.
Vláda jedná také o rozšíření kompenzace cen elektřiny. Tento nástroj umožňuje nepřímou státní podporu pro energeticky náročné podniky. Pomoc se týká odvětví, která by mohla kvůli vyšším nákladům přesunout výrobu do zahraničí, kde jsou menší regulace spojené s vypouštěním emisí oxidu uhličitého.
Německo se podle Reicheové chce na unijní úrovni zasadit rovněž o zjednodušení práva, které se týká chemického průmyslu, i o reformu obchodování s emisními povolenkami.
Chemický průmysl patří k nejdůležitějším odvětvím německého hospodářství. V krizi je hlavně kvůli vysokým cenám energií, ale i kvůli americkým clům či konkurenci na světových trzích už delší dobu. Americko-izraelská válka proti Íránu situaci ještě zhoršila. Ropu a plyn nevyužívá totiž toto odvětví jen jako zdroje energie, ale i jako suroviny pro výrobu umělých hmot, hnojiv, léčiv či kosmetiky.
