Článek
Německo ale zároveň směřuje k nejvyššímu rozpočtovému deficitu od svého znovusjednocení, podle centrální banky je proto nutné okamžitě jednat, aby zůstaly veřejné finance pod kontrolou.
Německé hospodářství už tři roky stagnuje, hrubý domácí produkt (HDP) v minulých dvou letech klesal. Na letošek centrální banka nově počítá s růstem o 0,2 procenta, zatímco dosud počítala se stagnací. Za mírným zlepšením jsou ale zejména vládní výdaje, poznamenala Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé měnové autority.
Německo má obrovský průmysl, který se ale kvůli vyšším cenám hůř prosazuje na klíčových exportních trzích. Lidé v Německu pak místo utrácení raději spořili a vláda držela výdaje nízko. Změna nastala až letos, když kancléř Friedrich Merz prosadil nová výdajová pravidla a slíbil více peněz na zbrojení a infrastrukturu. To podpoří oživení průmyslu a vede i ke zlepšení spotřebitelské nálady, uvedla agentura Reuters.
„I když bude začátek mírný, postupně se tempo růstu zvýší,“ uvedl šéf Bundesbanky Joachim Nagel. „Od druhého čtvrtletí 2026 se hospodářský růst výrazně zrychlí, zejména díky vládním výdajům a obnovení exportu,“ dodal.
Centrální banka ale varovala, že se příliš rychle začínají zvyšovat mzdy a že tempo jejich růstu by mohlo několik let zůstat nad dlouhodobým průměrem. Kvůli tomu bylo nutné provést výraznější změny v projekcích inflace.
Reálné mzdy v letošním roce vzrostou celkově o 4,7 procenta a v roce příštím o 4,0 procenta. V následujících letech tempo růstu mezd zpomalí pouze na 3,0 procenta, a to kvůli nízké nezaměstnanosti, rostoucímu nedostatku pracovních sil a zvyšování pracovní doby zaměstnanců, předpovídá centrální banka.
Rychlý růst mezd udržuje inflaci vyšší, než se původně čekalo. V příštím roce spotřebitelské ceny vzrostou o 2,2 procenta, zatímco dosavadní odhad činil 1,5 procenta. Pokud se nebudou brát v úvahu ceny potravin a paliv, které v poslední době tlumily celkový růst cen, pak inflace v příštím roce dosáhne 2,4 procenta místo dosud odhadovaných 1,9 procenta.