Článek
„Německé hospodářství stojí nadále na hliněných nohách,“ okomentovala to hlavní ekonomka DIW Geraldine Danyová-Knedliková. „V nadcházejících dvou letech se sice citelně zotaví, vzhledem k přetrvávajícím strukturálním slabinám ovšem tato dynamika nebude mít dlouhého trvání,“ dodala.
Vývoj odhadu německé ekonomiky zveřejnilo pět předních německých hospodářských institutů. Vedle Německého institutu pro výzkum hospodářství (DIW) to byl Institut Ifo, Kielský institut pro světové hospodářství, Leibnizův institut pro hospodářský výzkum z Halle a RWI-Leibnizův institut pro hospodářský výzkum.
Pokud jde o ekonomický vývoj, strany v německé vládě se už v březnu dohodly na vzniku zvláštních fondů na obranné výdaje a na investice do infrastruktury, které budou financované z půjček.
Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP, už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP. Ve fondu na infrastrukturní investice bude 500 miliard eur, tedy přes dvanáct bilionů korun. Peníze z něj mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i do škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země.
Ze zvláštních fondů vyjdou podle pětice institutů impulzy, které se v německé ekonomice projeví, ale za delší dobu, než s jakou počítá rozpočet. „Půjčky slouží také k tomu, aby se (vláda) vyhnula konsolidaci, která by přitom byla potřebná,“ stojí ve zprávě ekonomických odborníků.
Expanzivní fiskální politika podle institutů sice podpoří hospodářské zotavení, „strukturální problémy se ale budou jen kašírovat“, protože potřebné reformy k posílení hospodářské pozice Německa nejsou v dohledu. Hospodářství podle ekonomů brzdí a nadále budou brzdit ceny energií, které jsou v mezinárodním srovnání v Německu vysoké, dále vysoké jednotkové náklady práce, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a klesající konkurenceschopnost.
Horší vývoj na Slovensku
Odhady vývoje domácí ekonomiky zveřejnila i slovenská centrální banka NBS, která výhled naopak zhoršila. V nové prognóze počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) pro letošek o 0,8 procenta, pro příští rok pak jen o půl procenta.
„Důvody těchto špatných zpráv jsou dva. To podstatné se odehrává za našimi hranicemi. Atmosféra ve světě nepřeje ekonomickému růstu. Žijeme v době obchodních válek, politického napětí. Do toho přichází ozdravování veřejných financí,“ řekl guvernér NBS Peter Kažimír.
Loni NBS ještě předpokládala, že letos by se HDP Slovenska mohl zvýšit zhruba o tři procenta. Následně začala NBS výhled zhoršovat a v předchozí prognóze z letošního června odhadovala růst ekonomiky o 1,2 procenta.
Loni HDP Slovenska stoupl o 2,1 procenta. Ve druhém letošním čtvrtletí hospodářství země pak zvolnilo tempo meziročního růstu na dvaapůlleté minimum 0,6 procenta.
NBS zvýšila výhled inflace pro letošní i příští rok, podle ní bude na Slovensku jedna z nejvyšších v eurozóně. Letos by se spotřebitelské ceny v zemi podle mezinárodní metodiky měly zvýšit o 4,2 procenta a v příštím roce o 3,6 procenta.
Inflaci v zemi ovlivňují také konsolidační balíčky současné vlády. Třetí soubor opatření na ozdravení státních financí, který parlament schválil ve čtvrtek, podobně jako dva předchozí balíčky zahrnuje zejména zvýšení daní a povinných odvodů.
Horší vývoj slovenské ekonomiky se podle NBS projeví také na trhu práce. Míra nezaměstnanosti sestavená na základě mezinárodně srovnatelné metodiky by letos na Slovensku měla stoupnout na 5,4 procenta a v příštím roce na 6,1 procenta, loni činila 5,3 procenta.
