Článek
Nejvyšší soud svůj verdikt zpřístupnil na elektronické úřední desce. Vrchní soud podle rozhodnutí chyboval, když neprovedl některé důkazy a dostatečně svůj postup neodůvodnil. Konkrétně šlo o tvrzení, že podnikatelský plán Spojených sléváren a dokument označený jako Investiční příležitost byly antedatovány, tedy opatřeny dřívějším datem.
„Jestliže odvolací soud nezdůvodnil, proč nebyly provedeny dovolatelkou navržené důkazy, které měly tuto námitku prokázat, jde o tzv. opomenutý důkaz,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.
Soud zamítl žalobu na Světlíka kvůli koupi sléváren v roce 2008
KKCG žalobu podávala jménem Vítkovic z oprávnění menšinového akcionáře. Mířila původně na čtyři manažery. Krajský soud v Ostravě opakovaně rozhodl, že dva z nich, Jan Světlík s Pavlem Filipčíkem, mají Vítkovicím vrátit 225 milionů korun, protože neprokázali, že jednali s péčí řádného hospodáře. Vrchní soud v Olomouci ale v roce 2017 žalobu zamítl.
Podle názoru KKCG byly slévárny bezcenné a jediným účelem jejich koupě bylo vyvést ze společnosti Vítkovice, a. s., téměř čtvrt miliardy korun. Světlík to od počátku odmítal, už dříve uvedl, že v době nákupu měla firma cenu, kterou za ni Vítkovice zaplatily.