Článek
Návrh ministerstva se týká rovněž zaměstnanců, kteří nejsou placeni přímo ze státních zdrojů. Na další platy v poloviční výši by měli nárok například i učitelé, kteří jsou placeni z krajských rozpočtů, nebo zdravotníci, jejichž platy jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. To by si podle mluvčí ministerstva Kateřiny Prejdové vyžádalo dalších zhruba šest miliard korun, celkem tedy kolem 12 miliard.
Ministerstvo chce zachovat vyplacení dalších platů v padesátiprocentní výši v souvislosti s nově zavedeným šestnáctitřídním systémem odměňování. Pokud by tyto platy klesly, některým zaměstnancům by se snížil celkový roční příjem. Především by se to týkalo těch lidí, kteří dostávají k platu i osobní, hodnostní, zvláštní a další příplatky. "Paradoxně by tak snížení ročního příjmu postihlo především ty, kteří mají velmi dobré pracovní výsledky," uvedla Prejdová.
Návrh, který nyní vstupuje do vnějšího připomínkového řízení, neobsahuje žádné řešení toho, kde chybějící miliardy korun ve státním rozpočtu nalézt. Přesto ministerstvo slovy své mluvčí doufá v jeho schválení a má přitom i podporu odborů. Nepočítá zatím ani s případným snížením navrhované výše dalších platů. Pokud by ale byly signály, že by se našly finance třeba na třicetiprocentní výplatu dalších platů, tak by o tom ministerstvo uvažovalo, dodala Prejdová.