Článek
„Aby se lidem, kteří si v posledních letech pohoršili, vyrovnal dopad inflace, příjmy by jim musely stoupnout zhruba o 6900 korun,“ uvedli autoři studie Michael Škvrňák a Petr Vilím.
Loni stouply reálné mzdy v průměru o 4,6 procenta. Předtím ale kvůli vysoké inflaci přes dva roky klesaly. Expremiér Petr Fiala (ODS) přitom v roce 2024 slíbil Čechům výdělky na německé úrovni, čímž vyvolal kritiku politiků i ekonomů.
„Nemyslím si, že v Česku budou do dvaceti let mzdy jako v Německu. Rozdíl je příliš velký a mezera se uzavírá pomalu,“ řekl analytik Petr Dufek z Banky Creditas. České mzdy jsou nyní páté nejnižší v OECD, organizaci sdružující 38 nejvyspělejších demokratických států světa.
Nejhůř jsou na tom lidé s nižším vzděláním
Nejhůře jsou na tom pracující s nižším vzděláním – méně než před pěti lety si dnes ze svých příjmů pořídí téměř polovina z nich. Mezi lidmi s maturitou je na tom hůře 43 procent, mezi vysokoškoláky čtvrtina. Ti si podle expertů častěji vyjednají vyšší mzdu nebo rychleji najdou lépe placenou práci.
„Za poslední čtyři roky se nůžky ve mzdách spíše rozevřely,“ shrnul šéf PAQ Research, sociolog Daniel Prokop, pro Český rozhlas.
Mezi seniory si nejčastěji polepšili ti s nižším vzděláním a nižšími penzemi. Pomohla jim hlavně valorizace penzí, růst základní výměry důchodů i zavedení výchovného, z něhož těžily především ženy s obvykle nižšími penzemi.
Životní úroveň rodin ovlivňují i vysoké náklady na bydlení. Analýza peněz, které domácnostem zůstanou po zaplacení bydlení, ukazuje, že zdražování dopadlo nejtvrději na menší domácnosti v produktivním věku. Ty častěji bydlí v nájmu nebo splácejí hypotéku a jsou tak k růstu nákladů citlivější.
Negativní roli hraje i daňový systém. Základní sleva na poplatníka, tedy úleva, kterou může využít každý se zdanitelnými příjmy, se od roku 2022 nezvýšila. Podle ekonomů to v praxi znamená skryté zvyšování daní, které dopadá více na nízkopříjmové domácnosti.