Článek
Dosud ovocnáři mluvili o škodách za stovky milionů korun. Rozsah škod stále počítají. Přesnější údaje o ztrátách by měli mít k dispozici v příštím týdnu.
Letošní škody by mohly být druhé největší po historickém propadu v roce 2024. Tehdy úroda klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních 100 let, škody tehdy činily asi 1,3 miliardy korun.
Sady letos v době vegetace zasáhly dvě vlny mrazů, a to na přelomu první a druhé dubnové dekády a na konci dubna. Kritický byl podle ovocnářů vpád arktického vzduchu na konci minulého měsíce, kdy na mnoha místech mráz působil šest až osm hodin a teploty klesaly nejčastěji k minus třem až minus šesti stupňům Celsia.
Mrazy spálily podle Zdeňky Klemšové z Ovocnářské unie ČR hlavně třešně, meruňky, broskvoně, hrušky a jablka. „Poničily úrodu v celé republice plošně. V Čechách i na Moravě. Nikdo ale teď nedokáže být konkrétní, nedá se nyní určit, jak moc byl plod poškozený. Na hodnocení je brzy,“ dodala Klemšová.
Část úrody zmrzla i v sadech ve Starém Lískovci v Brně. „V Brně nás mrazy zasáhly zhruba před dvěma týdny, zrovna když stromy začaly nakvétat. Hrušky to asi zasáhlo víc než jabloně, ale jak moc a jestli se plody vzpamatují, si teď netroufám říct. Poznáme to za sedm až deset dní, až bude jasný vývoj plůdků,“ uvedl Vít Blaha ze sadů v Brně ve Starém Lískovci. V sadech tu na 90 hektarech pěstují hrušky, jablka, meruňky, broskve a švestky.
