Článek
Trumpova návštěva Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů (SAE) minulý týden vyvolala otázky, zda se jednalo o státnickou návštěvu sloužící zájmům Spojených států, nebo spíše o soukromý byznysový výlet Trumpa, jeho rodiny a blízkých spolupracovníků. Stalo se tak totiž v době, kdy Trumpovo obchodní impérium v oblasti Blízkého východu expanduje.
„Když si Američané volí prezidenta, očekávají, že tato osoba bude pracovat pro ně, ne pro zisk,“ řekl CNN Robert Weissman, spolupředseda skupiny hájící práva spotřebitelů Public Citizen. Podobné finanční vazby podle něj vytvářejí cizím mocnostem příležitost ovlivnit politiku Spojených států prostřednictvím těchto lukrativních obchodních dohod.
Byznysové napojení prezidenta na Blízký východ vidí jako problematické také David Schenker, který byl během Trumpova prvního období nejvyšším představitelem ministerstva zahraničí pro Blízký východ. „Zdá se, že národní zájmy se v některých ohledech spojily se zájmy prezidenta. Je to samozřejmě jiný způsob podnikání, který je pro Spojené státy bezprecedentní,“ sdělil Wall Street Journal.
Trumpovi ale, jak se zdá, překrývání osobních zájmů se zájmy národa nevadí, jelikož to dělá přímo před zraky veřejnosti, napsala CNN a připomněla Trumpovo spuštění vlastní kryptoměny, tzv. meme coinu, jen několik dní před nástupem do úřadu letos v lednu.
„Vždycky jsem měl instinkt vydělávat peníze,“ pochlubil se Trump v únoru na konferenci pořádané skupinou založenou saúdskoarabským státním investičním fondem. Během této akce Trump sice propagoval USA jako zemi zaslíbenou investicím, zároveň ale vychvaloval své vlastní obchodní úspěchy.
Mnohé prezidentovy projekty na Blízkém východě přitom ještě nebyly realizovány. Z velké části se jedná o licenční dohody, kdy zahraniční developeři zaplatili Trump Organization za to, že budou moci používat značku „Trump“ na svých mrakodrapech, hotelech či golfových hřištích. Trumpova rodina sice tyto nemovitosti nevlastní přímo, ale bude profitovat z licenčních poplatků.
Prezidenti USA a jejich byznys
V minulosti američtí prezidenti své podniky prodali, případně je vložili do takzvaných slepých trustů. Trump se ale vydal jinou cestou. Svůj konglomerát Trump Organization v roce 2017 vložil do svěřenského fondu. Ten ovšem spravují jeho děti.
Rozdíl je v tom, že zatímco v běžném svěřenském fondu může svěřitel (v tomto případě Trump) ovlivňovat správu a znát detaily, tak slepý trust zajišťuje nezávislost a anonymitu, aby svěřitel nemohl majetek ovlivňovat ani z něj těžit na základě své pozice.
Do slepého trustu například vložil svůj podnik na pěstování arašídů v Georgii Jimmy Carter. Chtěl tím demonstrovat etický přístup a vyhnout se obviněním z využívání své mocné pozice pro podporu svých vlastních obchodních zájmů.
Stejně tak z totožných důvodů později konali také Ronald Reagan (nemovitosti, investice), George H. W. Bush (investice v ropném průmyslu), Bill Clinton (akcie, dluhopisy), George W. Bush (podíly v ropných společnostech, prodej podílu v baseballovém týmu Texas Rangers) nebo Barack Obama (investice, příjmy z knih).
Příkladem budiž oznámení Trump Organization ze začátku května o výstavbě luxusního golfového resortu v Kataru. Projekt zahrnující plážové vily a 18jamkové golfové hřiště s Trumpovým jménem má zrealizovat saúdskoarabská společnost Dar Global.
Jenže kromě ní se má na rozvoji podílet také katarská společnost Qatari Diar, kterou vlastní katarská vláda. A to už je v rozporu s tím, co Trump Organization před znovuzvolením Trumpa do Bílého domu slibovala, a sice, že i když bude usilovat o zahraniční dohody, žádná z nich nebude zahrnovat zahraniční vlády, upozornila agentura AP.
Konglomerát tuto dohodu vysvětlil tím, že byla uzavřena jen se saúdskou firmou, nikoliv s katarskou. Trumpův syn Eric, výkonný viceprezident Trump Organization, ale ve svém dřívějším prohlášení zmínil obě společnosti. „Jsme neuvěřitelně hrdí na to, že můžeme rozšířit značku Trump do Kataru prostřednictvím této výjimečné spolupráce s Qatari Diar a Dar Global,“ uvedl.
Dvě miliardy pro firmu od zetě
Jako další příklad poslouží Saúdský státní investiční fond vedený korunním princem Muhammadem bin Salmánem, široce známým jako MBS. Fond v posledních letech investoval dvě miliardy dolarů (přes 44 miliard Kč) do soukromé investiční firmy založené Jaredem Kushnerem, Trumpovým zetěm. Kushner také působil jako Trumpův poradce v Bílém domě během jeho prvního prezidentství právě pro oblast Blízkého východu.
A vazby se tvoří i prostřednictvím kryptoměn. Například Společnost DWF Labs se sídlem v SAE v dubnu oznámila nákup tokenů Trumpovy kryptofirmy World Liberty Financial v hodnotě 25 milionů dolarů (přes půl miliardy Kč).
MGX, investiční společnost podporovaná SAE, se zase v březnu dohodla s Ericem Trumpem na využití tzv. stablecoinu USD1, který je propojen s Trumpovou kryptoměnovou platformou World Liberty Financial pro investici ve výši dvou miliard dolarů do kryptoměnové burzy Binance. Předseda MGX je zástupcem vládce Abú Dhabí a poradcem pro národní bezpečnost SAE.
„Americký lid by se neměl ptát, zda Donald Trump v zahraniční politice upřednostňuje jejich zájmy nebo své vlastní, ale jeho obchodní vazby z toho činí nevyhnutelnou otázku,“ citoval server CNBC Meghan Faulknerovou, ředitelku komunikace v organizaci Občané za odpovědnost a etiku ve Washingtonu, která se zaměřuje na problematiku veřejné integrity.
