Článek
"Aby se přeměna pošty urychlila, bude nutné přijmout speciální zákon, podobně jako v případě Českých drah, které se akciovou společností staly letos v lednu," uvedl Mlynář.
Ministr naopak popřel informace, že část České pošty bude zájemcům nabídnuta na tuzemských kapitálových trzích, které se už delší dobu potýkají s nízkými objemy obchodů a malým zájmem investorů. Přitom právě Unie svobody před vstupem do koaliční vlády takový prodej prosazovala a podobně jako ODS požadovala rychlou privatizaci ČP.
"Naše vláda se už při svém vzniku usnesla, že po dobu její existence nebude poštu privatizovat, a k žádné změně tohoto rozhodnutí zatím nedošlo," ujišťuje nyní Mlynář. Připustil ovšem, že ministerstvo financí by prodej nejen ČP, ale i Českých aerolinií a České správy letišť uvítalo. "Pro letošní i příští rok jde ale pouze o teoretickou možnost," prohlásil.
Spor, který trvá
O přeměnu pošty na akciovou společnost usilovali už loni tehdejší šéf resortu dopravy a spojů Jaromír Schling a ministr financí Jiří Rusnok (oba ČSSD). V červnu 2002 předložili vládě Miloše Zemana návrh, podle nějž se pošta měla akciovkou stát nejpozději v lednu 2004.
Někteří členové Zemanova kabinetu však tehdy zpochybnili, zda se má transformace vůbec uskutečnit. Připomínali, že ve většině zemí je pošta státní a není důvod ji v Česku měnit na akciovou společnost. Jiní naopak připouštěli privatizaci ČP. Kabinet se proto rozhodl ponechat rozhodnutí o budoucí podobě pošty až na nové vládě a ta se k tomu dostává až nyní.
Skutečnost, že o způsobu transformace ještě není definitivně rozhodnuto, management České pošty příliš neznepokojuje. "Nebráníme se transformaci na akciovku, ani případné privatizaci. Pokud by se k ní vláda přiklonila, připravíme ji s největší pečlivostí," řekl už dříve Právu tiskový mluvčí ČP Ladislav Vančura.
Podle vedení pošty by ale v případě privatizace ČP měla vláda pečlivě zvážit, jaký podíl investorovi prodat. Právě to by totiž rozhodlo o tom, zda se půjde cestou co nejvyššího zisku, nebo prioritou zůstane zachování dnešní rozsáhlé sítě 3400 pošt, a tedy univerzálnost služeb pro obyvatele.
Konkurentům se nechce na venkov
Státní podnik ČP v současné době zaměstnává asi 39 tisíc lidí. Za rok 2002 vykázala pošta hrubý zisk 560 miliónů korun. Formou různých odvodů a daní odevzdala do státní kasy kolem tří miliard korun.
Ročně ČP přepravuje kolem dvou miliard nejrůznějších zásilek. Zatímco těch listovních bylo v roce 1993 adresátům dodáno do dvou pracovních dnů po podání 94,8 procenta, v roce 2002 již 99,3 procenta. Do jednoho dne jich před deseti lety přišlo jen 64,9 procenta, ale loni již 93 procent.
O spolehlivosti přepravy a doručování zase vypovídá statistika ztrátovosti. V roce 1993 bylo na jeden milión podaných zásilek ztraceno 308 a loni čtyřikrát méně.
Na tuzemském trhu České poště konkuruje deset firem, které mají licenci. Působí zde i nadnárodní expresní společnosti, jako je TNT nebo DHL International. Zatímco ČP musí služby poskytovat po celém území republiky, její konkurenti se většinou zaměřují na ziskové segmenty trhu - doručování ve městech, expresní psaní, balíky a další služby pro firmy. Mnohem menší zájem mají o venkov a nelukrativní klientelu.