MF zhoršilo výhled růstu ekonomiky, deficit veřejných financí se sníží

Za loňský rok ministerstvo zhoršilo odhad ekonomického vývoje na pokles o 0,6 procenta proti poklesu 0,5 procenta z předchozí predikce. Letošní oživení HDP by měla táhnout postupně se zvyšující spotřeba domácností, kterou nastartuje to, že po dvou letech znovu porostou reálné mzdy.

Rizikem pro hospodářské oživení jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) geopolitické faktory, jako jsou například konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které mohou zdražit komodity nebo narušit dodavatelsko-odběratelské řetězce.

„Pokud se ale bude situace na energetických trzích vyvíjet jako v posledních měsících, tak by proces zbavování se závislosti Evropy na ruských surovinách neměl ovlivňovat výkon ekonomiky,“ řekl Stanjura.

Ministr také podotkl, že podle predikce by se letos mělo Česko vrátit k hospodářskému dohánění evropského průměru. Růst českého HDP by měl být zhruba o půl procentního bodu vyšší než v eurozóně.

Průměrná inflace by měla letos klesnout na 3,1 procenta z loňských 10,7 procenta. Meziroční inflace se po většinu roku bude pohybovat pod třemi procenty. K tlumení inflačních tlaků bude podle ministerstva přispívat i působení vládního konsolidačního balíčku.

MF ve čtvrtek zároveň zveřejnilo svůj odhad deficitu veřejných financí. Ten by se letos měl snížit na 2,2 procenta HDP z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie.

Loňský deficit veřejných financí je však zatím stále odhadem, vláda zatím nemá k dispozici kompletní údaje o hospodaření samospráv. V roce 2022 byl deficit veřejných financí 3,2 procenta HDP.

Ministerstvo upozornilo, že loni ovlivňovaly hospodaření veřejného sektoru výdaje spojené s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti a pokračující pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Ke snížení schodku v letošním roce přispěje působení vládního konsolidačního balíčku.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Celkové zadlužení letos podle prognózy vzroste na 45,6 procenta HDP. Náměstek ministra financí Marek Mora uvedl, že toto zvýšení je kromě zvýšení státního dluhu dáno také tím, že nominální HDP poroste i kvůli nižší inflaci pomaleji než v minulých letech. „Chtěli bychom dosáhnout toho, že rychlost růstu dluhu bude menší než rychlost růstu nominálního HDP,“ řekl.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.