Lidé v Česku šetří, ekonomika strádá

„Ve srovnání se sousedními zeměmi i zbytkem Evropy jde právě v Česku zotavení spotřeby po sérii krizí nejpomaleji, což do značné míry vysvětluje i zaostávání celé české ekonomiky,“ řekl Právu ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil s odkazem na pandemii covidu a dopady ruské agrese na Ukrajině. Do záporu míří i předběžný odhad vývoje hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí letošního roku.

Lepší spotřebitelská poptávka je však podle Hradila jen otázkou času. „Růst mezd začal mezikvartálně předhánět inflaci už ve druhém čtvrtletí a s největší pravděpodobností bude pokračovat. Češi tak opět bohatnou, byť na předpandemickou úroveň kupní síly se zřejmě nedostanou dříve než v roce 2025,“ odhadl.

Zdůraznil také, že kromě růstu příjmů bude nezbytné i obnovení důvěry obyvatel ve světlejší ekonomické zítřky. „K tomu by mělo dojít nejpozději začátkem příštího roku, kdy z jejich myslí sejde rozdivočelá inflace. Maloobchodní tržby by se tak k růstu měly vrátit v příštím roce, realisticky se jeví růst kolem čtyř procent,“ uvedl Hradil.

O něco skeptičtější je ekonomka Markéta Šichtařová. „Maloobchod v součtu roku 2023 klesne o pět procent. Příští rok by měl růst o tři procenta,“ řekla.

Ekonomové se shodují, že letošní Vánoce budou spíše skromnější. Petr Dufek z Banky Creditas ale věří, že se situace začne postupně zlepšovat. „Nebude to nejspíš žádný návrat nákupního boomu, ale fakticky už nebude moc kam padat. Zafunguje velmi nízký srovnávací základ, vedle toho i pokles inflace, a najednou budou čísla z maloobchodu vypadat přece jen o něco lépe,“ podotkl k nejbližšímu výhledu.

Přestože maloobchodní prodej letos vykáže silný reálný pokles, nemusí to podle Dufka znamenat, že na tom obchodníci budou z pohledu finančních výsledků hůře než loni.

Filip Pastucha z Deloitte očekává, že hrubý domácí produkt Česka letos klesne zhruba o 0,4 procenta. „Největší brzdou bude pokles spotřeby domácností, nízká investiční aktivita vlivem vysokých úrokových sazeb a slabá poptávka ze zahraničí, především z Německa. Příští rok očekáváme růst HDP zhruba o dvě procenta, a to hlavně díky obnovení spotřeby domácností vlivem růstu reálných příjmů,“ dodal.

Zatím podle statistik lidé šetří stále víc. Oproti srpnu v září utratili o 0,4 procenta méně. Řeší vysoké ceny a obávají se dalšího vývoje ekonomiky.

Meziročně klesly tržby za nepotravinářské zboží o 5,9 procenta, u potravin o 4,1 procenta. Značný pokles zaznamenaly prodejny s oděvy a obuví, kde tržby proti loňsku spadly o 16,1 procenta. „Většina z nás letošní zimu přečká v kabátu z loňska,“ uvedla Šichtařová.

Výrazně nižší jsou i tržby obchodníků s výrobky pro domácnost, útraty za kulturu, sport a rekreaci i počítače nebo mobily. Lepší prodeje zatím hlásí jen prodejci pohonných hmot a drogerie. Naopak mírně se meziročně snížily i e-shopům.