Článek
V osmi z deseti případů úmrtí se jedná o muže, přičemž nejrizikovějšími měsíci jsou pro ně listopad a prosinec. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracovala Platforma pro sociální bydlení a další organizace pracující s lidmi bez domova.
Pro srovnání – v průměru se ženy v Česku dožívají asi 83 a muži 77 let.
Mezi hlavními příčinami úmrtí figuruje podchlazení. „Lidé se zkušeností s bezdomovectvím na něj umírají čtyřiatřicetkrát častěji než celková populace,“ podotkla předsedkyně platformy Barbora Bírová.
V mnoha případech by se přitom dalo ohrožené osoby zachránit, ať už zajištěním bydlení, nebo včasnou prevencí. „Jedná se i o lidi, kteří byli propuštěni třeba z nemocnice, a dalo by se tomu zabránit,“ dodala Bírová.
Druhá nejčastější příčina je alkoholické onemocnění jater. Dvakrát častější než u zbytku populace jsou to pak psychiatrické důvody. „Výrazný rozdíl je zaznamenán také u nemocí trávicí soustavy, což může být důsledkem nekvalitní stravy, špatné výživy a vyššího stresu, jemuž jsou lidé bez domova vystaveni,“ shrnuli autoři analýzy.
Do situace, kdy ztratí domov, se může podle Ivy Kuchyňkové z Charity Česká republika dostat každý. „V poslední době to není problém jen těch nejchudších. Setkáváme se s mladými lidmi, kteří pracují, a přesto si nejsou schopni zaplatit nájem. Tito lidé často končí v azylových domech nebo na ulici,“ upozornila.
Týká se to i některých rodin, seniorů s nízkými důchody nebo osob se zdravotním postižením. Ale také třeba podnikatelů, kteří měli úspěšně rozjeté podnikání a potom onemocněli a nebyli schopni si ho udržet.
Ztrácejí identitu i motivaci
„Život na ulici zabíjí, a to nejen lidi. Zabíjí i to, co ostatní považují za normální: sociální vazby, identitu i motivaci se kamkoliv posouvat,“ poukázal Jan František Krupa z Armády spásy.
Řešením je podle něj vytvořit bezpečný systém sociálních dávek, který řadě lidí může zachránit bydlení, a dostupné bydlení se službami v obcích.
„Není to jen součást prevence, nýbrž i řešení. Jakožto provozovatel azylových domů se často setkáváme s tím, že naše klienty není kam posunout. Bavíme se jen o jednotkách procent lidí, kteří se dostanou do nějakého dalšího bydlení,“ řekl.
Dvě třetiny lidí by přitom podle Krupy bez problémů s nějakou dopomocí vlastní bydlení zvládly. Situace s bydlením je ovšem v různých městech odlišná.
Podle Kuchyňkové je přitom často nejen nedostatek volných dostupných bytů, ale i míst v azylových domech, kdy na ně lidé čekají třeba půl roku.
Analýza vychází z údajů z let 2010 až 2022 o lidech, jimž byla kdykoliv během jejich života přidělena diagnóza Z59, tedy bezdomovectví nebo nedostatečné bydlení. V databázi se nachází více než šest tisíc případů jejich úmrtí.
