Článek
Ceny plynu na burze totiž po útoku USA a Izraele na Írán vystřelily nahoru, protože byl zablokován Hormuzský průliv, kterým putuje asi pětina světové spotřeby zkapalněného plynu LNG. Situace se sice prozatím uklidnila, ale i tak se teď plyn prodává o desítky procent dráž než před válkou, za zhruba 42 eur za megawatthodinu.
„Pokud by ceny na burze měly mít tento nový standard, museli bychom počítat se zdražováním pro domácnosti v rozmezí dvaceti pěti až třiceti procent,“ řekl Novinkám Lukáš Kaňok z porovnávače cen Kalkulátor.cz.
Připomněl, že v lednu se cena plynu na burzách pohybovala okolo 700 korun za megawatthodinu bez daně. Domácnost v rodinném domě, která na plynu vaří a ohřívá jím vodu a topí, spotřebuje ročně zhruba 32 megawatthodin.
Dodávky za takto nízkou cenu jsou ovšem už pryč. „Nyní jsme lehce nad tisíci korunami, což je určitě výrazně levnější, než kolik se za plyn platilo v době hlavních bojů v Íránu, ale plyn je pořád dost drahý,“ doplnil Kaňok.
Dodavatelé, kteří musí komoditu nakoupit dopředu a přirozeně čekají na nejnižší možnou cenu, proto podle něj vyčkávají s nákupem plynu do zásobníků.
Stejný názor má i investiční ředitel Arete Energy Transition a bývalý šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský. „Trh se po zmírnění obav z dlouhodobého omezení přepravy přes Hormuzský průliv částečně uklidnil, avšak plyn zůstává dražší, než se před vypuknutím konfliktu očekávalo,“ podotkl.