Článek
Je to poprvé, kdy se prezident postavil proti poskytnutí úvěru za současných podmínek, přestože je zainteresovaní evropští úředníci považují za nezávazné a za jakési „stavební kameny“ směřující ke konečné dohodě.
Návrh reformních opatření předložili Kypru zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu v červenci. Jejich plněním by měl získat ostrovní stát přístup k úvěrovému programu.
Kypr požádal o pomoc v červnu poté, co jeho největší dvě banky utrpěly značné ztráty kvůli svým aktivitám v krizí drceném Řecku a požádaly o státní pomoc.
Kypr je třetí nejmenší zemí v rámci 17členné eurozóny. Přesná částka týkající se záchrany zatím nebyla určena, hovoří se až o 15 miliardách eur. Už koncem loňského roku získal od Ruska pětiletou půjčku ve výši 2,5 miliardy eur.