Článek
Průzkumu se v období státních závěrečných zkoušek zúčastnilo více než 1100 studentů magisterského stupně. "Podobně jako v minulých letech měla již v době průzkumu práci téměř jedna polovina absolventů, jedna třetina si práci ještě hledala a zbytek hodlá dále studovat v doktorskému studiu, pobývat v zahraničí nebo se věnovat dalšímu vysokoškolskému studiu," uvedla mluvčí školy Tereza Fojtová.
V meziročním srovnání se nástupní platy v průměru sice zvýšily z loňských 19 400 korun na letošních 19 800 korun, ve skutečnosti se ale nárůst týkal jen absolventů lékařské a právnické fakulty a fakulty sociálních studií. U zbývajících šesti fakult nástupní platy mírně klesly.
V dotaznících se letos o něco častěji objevovaly odpovědi, podle nichž je hledání zaměstnání náročné. "Podíl variant hodnotících tento proces jako velmi a poměrně obtížný se ale fakticky zvýšil jen zhruba o čtyři procenta z loňských 20 procent na 24 procent," stojí ve zprávě o průzkumu.
Více než polovina budoucích absolventů již pracuje
Při hledání zaměstnání se absolventi spoléhají zejména na své vlastní síly. Každý pátý absolvent dostal přímou nabídku zaměstnání od budoucího zaměstnavatele. V posledním ročníku studia totiž poměrně často nebo dokonce pravidelně pracovalo 56 procent studentů.
"Je zajímavé sledovat, že v dlouhodobém horizontu postupně klesá zájem čerstvých absolventů o práci v zahraničí, letos jejich podíl představoval 30 procent, zatímco v roce 2004 to bylo ještě 43 procent," uvedla Fojtová. Zatímco dříve byla motivací pro odchod do ciziny touha po lepším výdělku, nyní je to spíš touha po poznání, snaha o zlepšení jazykových dovedností a získání zahraničních zkušeností.