Článek
„Za tři čtvrtletí v ČR letos zbankrotovalo o 650 podnikatelů více než ve stejném období minulého roku. Dynamika růstu byla o něco pomalejší než na konci loňského září, kdy se počet bankrotů meziročně zvýšil o pětinu. V letech 2021, 2022 a 2023 jejich počet naopak klesal. Výrazně více podnikatelů zbankrotovalo v roce 2020, kdy jich bylo o zhruba 1000 více než letos,“ řekla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Na rozdíl od obchodních společností končí podle ní až 97 procent návrhů na bankrot podnikatelů oddlužením, obdobně jako u osobních bankrotů. Objem úvěrů podnikatelů sice roste rychleji než objem jejich vkladů, jejich platební morálka při splácení úvěrů se však mírně zlepšila, dodala.
V samotném září vyhlásilo bankrot 494 podnikatelů jako fyzických osob, což byl doposud nejnižší počet za měsíc v letošním roce. Za posledních dvanáct měsíců, tedy od loňského října do konce září, zbankrotovalo 5999 podnikatelů. To bylo o 14 procent více než v předchozím období, uvedl CRIF.
Za prvních devět měsíců roku se podle společnosti meziročně zvýšil počet bankrotů podnikatelů ve všech krajích. Nejvíce, o 31 procent, vzrostl v Karlovarském kraji. Podobně jejich počet stoupl i ve Středočeském kraji. O čtvrtinu se shodně zvýšil v Libereckém a v Pardubickém kraji.
V Jihočeském kraji počet bankrotů podnikatelů stoupl o 24 procent a v Ústeckém kraji o pětinu. O více než desetinu vyšší než ve stejném období roku 2024 byl počet bankrotů podnikatelů ve Zlínském kraji, v Praze, v Plzeňském a v Olomouckém kraji.
Z oborů, kde působí významný počet podnikatelů, se ke konci třetího čtvrtletí nejvíce zvýšil počet bankrotů v takzvaných ostatních činnostech. Meziročně jich bylo o 27 procent více. Jde o služby, jako jsou opravy výrobků, kadeřnictví nebo praní a čištění textilních výrobků.
Nárůst zasáhl i stavebnictví
V obchodu, kde je nejvíce registrovaných podnikatelů, se počet bankrotů meziročně zvýšil o 23 procent. Téměř o pětinu jejich počet vzrostl v oboru profesní, vědecké a technické činnosti. Ve stavebnictví se počet bankrotů zvýšil o čtrnáct procent. Jediným oborem, kde meziročně zbankrotovalo méně podnikatelů, byly informační a komunikační činnosti.
Od loňského října do konce září vyhlásilo bankrot nejvíce podnikatelů, kteří se věnovali stavebnictví, obchodu a zpracovatelskému průmyslu. Bankrot nejvíce hrozil podnikatelům v oboru doprava a skladování, kde na deset tisíc aktivních podnikatelů připadlo 79 bankrotů.
Ve stavebnictví to bylo 54 bankrotů a v ubytování a stravování čtyřicet bankrotů. Naopak nejméně byli ohroženi podnikatelé z oboru zdravotní a sociální péče, kde na deset tisíc podnikatelů připadly pouze tři bankroty.
