Článek
Česká měna je tak aktuálně téměř devět procent pod svým letošním maximem. V polovině února totiž jedno euro vyšlo na 24,795 koruny.
Koruna i další regionální měny v době společenských a ekonomických otřesů oslabují, protože je investoři podobně jako akcie považují za riziková aktiva.
„Nejistota spojená s dalším vývojem pandemie v Česku je extrémní – nové případy rostou jako houby po dešti, a i když to zatím vláda rezolutně odmítá, ve vzduchu visí izraelský scénář,“ komentoval propad koruny hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
„I kdyby Česko nešlo stejnou cestou jako Izrael, sám o sobě strmý nárůst počtu nakažených přirozeně bude tlumit hospodářskou aktivitu. Lidé budou méně chodit do restaurací, kin nebo divadel a současně budou opatrnější při svých útratách,“ dodal Bureš.
Propad koruny pokračuje
Připomněl, že podniky budou v nejistotě, zda přijde třetí, čtvrtá nebo třeba pátá vlna. „Pro řadu podniků je tak v tuto chvíli imperativem osekávat výdaje, odkládat investice a hromadit rezervní hotovost,“ shrnul.
Samotný rychlý nárůst počtu nakažených podle ekonoma může zastavit oživení české ekonomiky. Z rychlého růstu ve třetím čtvrtletí tak může na konci roku přejít do stagnace.
Hodnota koruny se silně propadla již ve druhé polovině března, kdy ji dolů strhly obavy z globálního šíření nemoci covid-19. Na pomyslné dno si sáhla 24. března, kdy jedno euro vyšlo na 27,81 koruny.
Později začala opět posilovat, v jednu chvíli se přiblížila dokonce k hranici 26 korun za euro. Se zhoršením epidemiologické situace však začala opět oslabovat.
