Článek
Obecně teplé počasí v Česku spotřebu většinou příliš nemění. Lidé sice častěji používají klimatizaci a další chladicí zařízení, oproti jihoevropským zemím je však jejich podíl nízký. Současný rychlý nástup tropických teplot se ovšem přece jen projevil.
„Současná vlna veder, především díky klimatizacím, ale i vyššímu využití dalších chladicích zařízení, zvedla spotřebu elektřiny až o sedm procent oproti předchozímu týdnu,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
I přes nárůst je ale během léta dlouhodobá spotřeba energie zhruba o třicet až čtyřicet procent nižší než v zimě. Vyšší spotřebu energetici evidují hlavně ve větších městech v čele s Prahou, kde kvůli vysokému počtu administrativních budov funguje takzvaný městský tepelný ostrov.
Klimatizace podle statistik představovaly v roce 2022 průměrně 2,5 procenta spotřeby domácností v Evropské unii. Tento podíl přitom zvyšovaly zejména jižní státy Evropy. Z hlediska odběratelů je většina spotřeby energií způsobené klimatizací záležitostí provozních a administrativních budov. Nejvyšší spotřebu tohoto typu pak podle statistik ČEZ mají supermarkety a datová centra. Naopak podíl domácností zůstává poměrně nízký.
Současné vysoké teploty navíc snižují účinnost solárních elektráren, v některých případech i o více než desetinu. Pro výrobu elektřiny ze solárů je totiž nejdůležitější sluneční svit, nejlépe fungují při teplotách kolem 25 stupňů. Při vyšších teplotách se podle oborových zástupců panely přehřívají.
„Každý stupeň teploty panelu nad 25 stupňů snižuje výkon zhruba o 0,35 procenta,“ uvedla už dříve spolumajitelka fotovoltaické společnosti Schlieger Markéta Chrbolková. Upozornila, že záleží i na konstrukci, sklonu panelů nebo větru.
Ve čtvrtek v Česku padly teplotní rekordy na 15 ze 169 míst, kde se měří přes 30 let. Nejtepleji bylo na měřicí stanici Plzeň, Mikulka, kde teploměr ukázal 36,2 stupně Celsia. Více než 35 stupňů bylo v Tušimicích na Chomutovsku.
