Hlavní obsah

Kde se topí uhlím, tam teplo nezdražují

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tuzemské uhlí, ale třeba i biomasa nebo štěpka zachraňují města v Česku před prudkým zdražením tepla dodávaného pro domácnosti. Naopak tam, kde spoléhají hlavně na plyn, vyletěly účty do rekordních výšek.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Třikrát dražší je teplo třeba v Jablonci. Problémy s plynem a jeho astronomickou cenou pocítí domácnosti napojené ve městě na centrální vytápění. Tady totiž teplo a teplou vodu zajišťuje přes 40 malých lokálních kotelen, spalujících právě plyn. Teplo a teplou vodu dodávají do více než čtyř tisíc jabloneckých domácností a desítek organizací, škol a průmyslových areálů.

Teplá voda chladnější

Společnost Jablonecká energetická, která plynové kotelny vybudovala a která je spravuje, má zákazníky i v Liberci.

To, že jsou odkázaní na plyn, pocítili lidé v Jablonci letos už dvakrát, kdy se zdražovalo v lednu a v dubnu. A od 1. září je čeká doslova skokový nárůst ceny. Zatímco po 1. lednu platili odběratelé za 1 GJ podle tarifu 681 nebo 699 korun, teď zaplatí trojnásobek: 2083 nebo 2136 korun za GJ. „Situace na trhu s plynem se vyvíjí tak dramaticky, že jsme bohužel nuceni k výraznějšímu zdražení,“ řekl Právu Milan Kouřil, předseda představenstva Jablonecké energetické.

Firma podle Kouřila už přitom musela sáhnout i k úsporným krokům. Jedním z nich je to, že dodávaná teplá užitková voda bude o pět stupňů chladnější, to jest bude mít 50 stupňů. Domácnostem a dalším odběratelům také nabízí vytápění podle časových plánů, tedy zejména tzv. noční útlumy.

Energetická krize může vést k ohrožení politického systému

Ekonomika

„Topné křivky se tak přizpůsobí potřebám odběratelů, protože právě oni mohou regulovat koncovou teplotu nejlépe. Několik žádostí o noční útlumy už vyřizujeme,“ potvrdila za JE Markéta Hozová.

Závislosti na plynu se chce firma, jejímž vlastníkem je město Jablonec nad Nisou, do budoucnosti zbavit. Flotilu plynových kotelen chce rozšiřovat o moderní obnovitelné zdroje. Časový horizont postupného zavádění nových opatření odhaduje na pět let.

Firma také počítá se státní podporou pro odběratele dálkového vytápění. Lidé dostanou nové vyúčtování v souladu s příslušným nařízením vlády.

Ve Zlíně biomasa a severočeské uhlí

Výhradně z domácích surovin, kterými jsou severočeské uhlí a biomasa, je vyráběno teplo do systému centrálního zásobování teplem ve Zlíně. V současné době tak obyvatelům Zlína, kteří jsou napojení na centrální zásobování teplem, nehrozí razantní zvýšení cen tepla a teplé vody.

„Nehrozí žádné cenové šoky, jakých jsme v poslední době svědky u zemního plynu a elektrické energie. Ceny upravujeme jednou ročně v závěru roku. Letos platí předběžná cena stanovená pro rok 2022. A do konce roku se nezmění,“ řekl Právu ředitel Tepla Zlín Pavel Mačák.

Teplo Zlín nakupuje teplo od Teplárny Zlín. Ta mu cenu pro příští rok určí až v listopadu. „Nepředpokládáme ale, že by došlo k nějakému razantnímu navýšení,“ dodal Mačák.

Běžná domácnost v bytě 3+1 spotřebuje ve Zlíně asi 30 GJ za rok. Cena za GJ ve Zlíně pro letošní rok dosahuje 680 korun. Čtyřčlenná domácnost tak za teplo a teplou vodu letos zaplatí 20 400 korun.

Síkela: Stát by v nouzi omezil teplo pro domácnosti, aby udržel klíčový průmysl

Ekonomika

V Českých Budějovicích platí zatím lidé za teplo 691 korun za GJ včetně DPH. „Při letošní očekávané průměrné roční spotřebě domácnosti 21 gigajoulů na vytápění a ohřev teplé vody tak tato modelová domácnost zaplatí přibližně 1200 korun měsíčně včetně DPH,“ řekl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva českobudějovické teplárny.

„Na rok 2023 jsme dobře připraveni. Dostupnost všech paliv máme zajištěnou dlouhodobými kontrakty se stabilními partnery. Z bezpečnostních důvodů navyšujeme množství uhlí na našich skládkách. I přes všeobecnou hysterii v evropské energetice v tuto chvíli nepředpokládáme skokové zdražování a očekávaná korekce bude jistě pod úrovní inflace, pokračoval Kollarczyk.

„Dramatické zvyšování cen energetických surovin se nám daří z velké části absorbovat a chráníme tak naše zákazníky. Ceny upravujeme pouze na přelomu roku a v daném roce se už nemění. Síla městské teplárny se všemi výhodami pro zákazníky se ukazuje právě v okamžiku, kdy ceny na burzách bezprecedentně kolísají a dosahují nových maximálních hodnot, čímž však ohrožují městské firmy,“ dodal Kollarczyk.

Služby teplárny využívá 30 tisíc domácností, více než 215 firem a 173 institucí včetně škol, obchodů a zdravotnických zařízení.

Drahé energie trápí i Američany, 20 milionů domácností je pozadu s placením účtů

Ekonomika

Plzeň plyn nepotřebuje

V Plzni nyní stojí gigajoule tepla 597 korun, v panelákovém bytě o velikosti 65 metrů čtverečních spotřebuje průměrná čtyřčlenná rodina kolem 20 gigajoulů za rok, měsíčně tak zaplatí zhruba tisícovku.

Další vývoj cen tepla není podle Romana Jurečka, předsedy představenstva Plzeňské teplárenské, která vytápí většinu domácností v západočeské metropoli, zatím jasný. „Zásadní je, že nejsme prakticky vůbec odkázaní na plyn. Máme velmi dobře nasmlouvané uhlí, využíváme štěpku a ve spalovně komunální odpad,“ připomněl Jurečko.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám