Článek
Postižení se týká především starších lidí, ale nevyhýbá se ani těm mladším. „Zatímco u lidí do čtyřiceti let bylo zastoupení tři a půl procenta, mezi seniory nad osmdesát let se potýkalo se zdravotním postižením téměř šedesát procent,“ uvedla Helena Chodounská z Českého statistického úřadu v odborném časopise Statistika a my.
Nárůst hendikepovaných výrazně souvisí se stárnutím české populace, kdy se průměrný věk žen od roku 2018 zvýšil takřka o rok na 44,5 roku a průměrný věk mužů o více než půl roku na 41,6 roku.
„K největšímu nárůstu došlo ve věkové skupině 70 až 79 let, kde se jejich počet zvýšil o 75 tisíc, tedy více než o čtvrtinu,“ upřesnila Chodounská. Souvisí to s prodlužováním naděje dožití a stárnutím populace, kdy se celkový počet obyvatel v této věkové skupině zvýšil o 134 tisíc.
Nejčastěji se zdravotní postižení projevují v oblasti pohybové, týká se to 952 tisíc lidí. Druhé místo zaujímalo omezení způsobené onemocněním vnitřních orgánů, které 581 tisíc osob.
S postižením v oblasti zraku se potýká 213 tisíc a v oblasti sluchu 167 tisíc lidí. Omezením způsobeným duševními poruchami loni trpělo 145 tisíc a omezením mentálních schopností 115 tisíc osob. Nejméně časté je omezení v oblasti řeči či hlasu.
Paralyzované rodiny
Více než osm set tisíc lidí je zcela nebo zčásti závislá na péči druhé osoby, přičemž z 94 procent je to rodina. „Bohužel nabídka pobytových služeb je nedostatečná. Rodiny se pak nemají na koho obrátit a často je to zcela paralyzuje,“ prohlásil předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Pečující totiž často nemá kdo vystřídat, takže musejí pracovat na částečný úvazek nebo se práce zcela vzdát, nemají čas na sebe. „Často chybějí i peníze, například lidé s psychickým postižením dostávají příspěvek na péči v nejnižších dvou stupních, z čehož si větší pomoc nemohou dovolit,“ dodal Krása.
Přesto mezi lety 2018 a 2024 vzrostl podíl lidí se zdravotním postižením v produktivním věku, kteří měli zaměstnání nebo jinak pracovali. Zatímco v roce 2018 jich pracovalo 41 procent, loni to byla polovina.
Mezi tyto osoby se počítají nejen ti, jimž hendikep uznali posudkoví lékaři, ale i ti, kdo trpí dlouhodobějším neduhem, který jim znesnadňuje práci.
„Ze všech pracujících se zdravotním postižením ve věku 20 až 64 let změnilo 43 procent někdy v životě kvůli svému zdravotnímu omezení práci,“ konstatovala statistička Markéta Pištorová.
Třetina z nich přitom měla s hledáním současného zaměstnání potíže. Každý šestý se pak kvůli svému zdravotnímu hendikepu potkal s diskriminací.
