Článek
Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které poslalo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. „Jsou v něm aktualizovány tabulky údajů sdělovaných v rámci jednotlivých typů podání, tedy jednotného měsíčního hlášení, evidence zaměstnavatele a evidence zaměstnance,“ sdělil úřad.
Změny budou souviset například se zavedením směrnice o transparentním odměňování, jejíž legislativní podoba čeká na jednání vlády. Podle ministerstva se v této části mají týkat především agenturního zaměstnávání. Směrnice má zajistit větší platovou rovnost; zaměstnanci mají mít nárok na informace o výši průměrné mzdy na jejich pozici.
V hlášení se přidají nebo upraví i údaje u náročných profesí, například o počtu odpracovaných směn. To zřejmě souvisí se snahou rozšířit počet lidí, kteří v nich pracují. Podle dosavadní právní úpravy totiž má část z nich nárok na předčasnou penzi bez krácení, další část na finanční příspěvek zaměstnavatele. Vláda by na jaře měla předložit novelu zákona, která se těchto profesí bude týkat.
Internetové platformy typu Bolt či Rohlík pak budou muset o sobě do evidence zaměstnavatelů doplnit některé další údaje o své činnosti. Důvodem je nový zákon, který je nyní připraven pro jednání vlády.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů od dubna nahradilo téměř tři desítky formulářů. Přináší zjednodušení, avšak jeho spuštění ukázalo, že systém nebyl připravený. Došlo k úniku údajů o bývalých zaměstnancích do firem, kde již nepracovali. Citlivé údaje se dostaly k téměř 3400 neoprávněným firmám.
Úprava si vyžádá další peníze
Podniky si ale hlavně stěžovaly, že úvodní hlášení dokázalo vyblokovat celé jejich týmy na dlouhou dobu. Devět z deseti firem podle průzkumu Asociace malých a středních podniků či živnostníků hlásilo více práce s vyplňováním dat, přičemž pro více než 64 procent z nich se tato zátěž zvýšila výrazně.
Téměř tři čtvrtiny firem podle ankety strávily zavedením jednotného měsíčního hlášení oproti minulosti o osm hodin čistého času navíc. Celkem 55 procent podniků vynaložilo kvůli němu na aktualizace účetních softwarů či práce externích účetních více než pět tisíc korun navíc, téměř třicet procent to pak stálo do pěti tisíc.
Výdaje pravděpodobně budou mít i s avizovanou změnou. „Aktualizace může přinést jednorázové nebo krátkodobé náklady podnikatelských subjektů nebo obecně subjektů, které provádějí hlášení údajů vůči orgánům veřejné moci,“ připustilo ministerstvo bez vyčíslení.
Za problémový start hlášení se ve Sněmovně omluvili ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i jeho předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL), pod jehož vedením byl systém, včetně data spuštění, navržen.
