Jaderná energie teď zažívá v Evropě velkou renesanci

Zatímco ještě před pár lety byla Česká republika jednou z mála zemí, která o dalším rozvoji jádra v Evropě uvažovala, nyní se přidávají další vyspělé země západní Evropy. A to buď prodloužením životnosti stávajících bloků, které původně chtěly odstavit, nebo rovnou s plány na stavbu bloků nových.

„Trend, který probíhá již delší dobu, je prodlužování životnosti stávajících jaderných reaktorů. Pakliže tomu nebudou bránit poruchové stavy, budou reaktory prodlužovat životnost k hranici šedesáti let, i když původně projektovaná životnost byla dříve třicet let,“ řekl Právu analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Důvodem návratu jádra na výsluní je mimo jiné to, že přechod na zelenou energetiku se neobejde beze zdroje, který na rozdíl od větru či slunce dokáže dodávat energii téměř nepřetržitě. Tuto roli měly plnit hlavně plynové elektrárny, ale po napadení Ukrajiny Ruskem a následném praktickém ukončení dodávek ruského plynu do Evropy jejich role slábne.

A tak o jádru znovu začala uvažovat řada zemí. Nových bloků by mohlo v Evropě vzniknout přes dvacet. Evropská jaderná velmoc Francie plánuje stavbu šesti nových bloků a prodloužit životnost těch starších. Dva nové bloky zvažuje Nizozemsko a Švédsko, Polsko jich chystá hned šest.

„Polsko konečně přistoupilo k akci, svůj záměr diverzifikovat uhelnou energetiku už indikuje určitě deset let. Dlouho to zůstávalo pouze na papíře. Tentokrát i vzhledem k tomu, co se v Evropě děje, věřím, že dojde brzy k podpisu kontraktů a Polsko vstoupí mezi země, které budou budovat jadernou flotilu,“ uvedl Gavor.

Polsko chce do roku 2040 v rámci snížení závislosti na výrobě elektřiny z uhlí postavit reaktory o instalovaném výkonu 6000 až 9000 MW. Stavba prvního bloku má začít v roce 2026 a první reaktor by měl být uveden do provozu za deset let. Nizozemská vláda podle webu Enerdata.net oznámila záměr vystavět ve své jediné jaderné elektrárně Borselle dva další bloky o výkonu 1000 až 1650 MW. Stavba má začít v roce 2028 a do provozu by měly být uvedeny v roce 2035. Současně má být prodloužena životnost stávajícího bloku o výkonu 482 MW i za rok 2033, kdy měl být původně odstaven.

Švédský premiér Ulf Kristersson minulý týden oznámil, že země potřebuje nejméně dva nové jaderné reaktory. V zemi je nyní v provozu šest jaderných reaktorů ve třech různých elektrárnách, které zahájily provoz v letech 1975 až 1985.

Na jádro se bude spoléhat i Velká Británie. Expremiér Boris Johnson předloni avizoval záměr postavit v příštích osmi letech osm nových reaktorů. Nová vláda Rishiho Sunaka navíc přehodnotila přístup k probíhající dostavbě elektrárny Sizewell v hrabství Suffolk na východě Anglie a koncem loňského roku se rozhodla do projektu vstoupit a z poloviny ho financovat.

Ve Finsku se aktuálně chystá po dvanáctiletém zpoždění zprovoznění třetího reaktoru v elektrárně Olkiluoto, dodávky elektřiny by měl zahájit počátkem března. Maďarsko se chystá dva nové bloky v elektrárně Paks, jež jsou nyní s pomocí Ruska ve výstavbě, zprovoznit v roce 2023. Elektrárna má v současnosti v provozu čtyři bloky.

Prodloužení životnosti dvou reaktorů o deset let oznámila i Belgie. V pondělí se na tom podle agentury Reuters dohodla s francouzskou společností Engie. Belgie kvůli válce na Ukrajině odvolala svůj plán skoncovat s jádrem do roku 2025 a spoléhat se více na zemní plyn. Životnost bloků Doel 4 a Tihange 3 uvedených do provozu v roce 1985 měla vypršet za dva roky, ale nakonec budou po úpravách v listopadu 2026 znovu nastartovány.

Protijadernými zeměmi nadále zůstávají Německo i Rakousko, i když v Německu nakonec kvůli energetické krizi odložili odstavení posledních jaderných bloků z konce loňského roku na duben.

Ministr dopravy Volker Wis­sing ještě navrhl vytvoření výboru, který by otázku prodloužení chodu elektráren přezkoumal. Jeho strana svobodných (FDP) spolu s opoziční CDU/CSU navrhuje udržet reaktory v chodu ještě dva roky.