Článek
Ceny zboží, kam se metodicky zahrnují i energie, klesly v lednu meziročně o 0,4 procenta, zatímco služby podražily o výrazných 4,7 procenta. Ceny energií se podle statistiků snížily proti loňskému lednu o 7,9 procenta.
Statistický úřad do svého výpočtu promítl i legislativní převedení poplatků za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát, což se na fakturách domácností za elektřinu projeví snížením plateb za elektřinu o zhruba deset procent, u firem to může být ještě více.
Vláda rozhodla, že stát od ledna převezme od domácností a firem platby na podporu obnovitelných zdrojů. Pro domácnosti to znamená snížení plateb o 60 haléřů za každou spotřebovanou kilowatthodinu. Rodina s typickou spotřebou tří tisíc kilowatthodin tak ročně ušetří asi 1800 korun. Stát podle Havlíčka převezme tyto platby i v dalších letech.
„Inflaci to mohlo snížit zhruba o 0,3 procentního bodu,“ řekl Novinkám hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle Petra Dufka z Banky Creditas mohlo odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje firmám a domácnostem srazit lednovou inflaci ještě o desetinu procenta více.
Výdaje státního rozpočtu na obnovitelné zdroje, a tím i jeho schodek, se letos kvůli tomu sice zvýší o 7,3 miliardy korun, podle vládní koalice v čele s hnutím ANO, které lidem i firmám levnější energie slíbilo před loňskými volbami, se to ale vyplatí.
Masivní podporu poskytuje dotacemi na energie svým firmám sousední Německo, což pro něj znamená významnou konkurenční výhodu. Energie představují pro podniky klíčový vstup, který ovlivňuje cenu jejich výrobků a služeb.
Hlavně vlivem zdražování energií, jejichž ceny pak vystřelily s válkou na Ukrajině, byla v roce 2022 průměrná roční míra inflace 15,1 procenta a o rok později dosáhla stále vysokých 10,7 procenta. V roce 2024 zase především díky zlevňování energií inflace klesla na 2,4 procenta, loni činila 2,5 procenta.
Na úkor zadlužování státu
Výhrady k převedení poplatků za obnovitelné zdroje na stát má ekonom společnosti Investika Vít Hradil. „Cenu elektřiny nijak nesnižuje. Cena elektřiny zůstává stejná, jako by byla bez tohoto opatření, ale místo toho, abychom ji prostě zaplatili, přeposíláme část své složenky na stát. Ten ji zaplatí za nás, na tuto platbu si půjčí peníze na finančním trhu a přidá je ke státnímu dluhu,“ uvedl.
„A jelikož stát nemá žádné jiné peníze než ty, které nám vezme na daních, nakonec tento dluh stejně budeme muset zaplatit opět my,“ dodal Hradil.
Upozornil, že dotační politika nejvíce prospívá těm, kdo spotřebovávají elektřiny nejvíce. „Daňoví poplatníci se skládají na dotace pro největší a obvykle tedy i nejbohatší odběratele,“ poznamenal.
Pomáhá i silnější koruna a vyšší sazby
Jáč také zmínil, že firmy a další hráči v české ekonomice si již zvykli na to, že růst spotřebitelských cen je poměrně stabilizovaný v blízkosti dvouprocentního inflačního cíle centrální banky – a inflační očekávání jsou pro vývoj skutečné inflace velmi důležitá.
„Nízké inflaci napomáhá i to, že kurz koruny vůči euru v průběhu loňska převážně posiloval, a ještě více pak posiloval vůči americkému dolaru. Zároveň je potřeba zmínit absenci globálních inflačních tlaků na straně vývoje cen minerálních paliv, což se promítá do vývoje cen pohonných hmot a energií pro domácnosti,“ shrnul Jáč.
Nové ceníky energetických společností přinesly příznivější ceny elektřiny a plynu, průměrná cena nafty a benzínu pak loni poklesla o sedm procent. „Vedle toho se postupně zklidnil i vývoj cen potravin a dokonce zpomalilo zdražování některých služeb, jako například těch stravovacích,“ podotkl Dufek.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je vedle výrazného poklesu cen energií klíčovým důvodem nízké inflace v Česku i restriktivnější nastavení základní úrokové sazby v porovnání s eurozónou. Základní sazbu drží ČNB od loňského května na úrovni 3,5 procenta, zatímco depozitní sazba Evropské centrální banky je pouze dvě procenta.
„Protiinflačně působí také poměrně silná koruna. Ta pomáhá tlačit dolů například ceny pohonných hmot nebo zemního plynu,“ doplnil Kovanda. Hradil zase vypíchl vliv alespoň částečné rozpočtové konsolidace veřejných financí. „To se zákonitě projevilo v nižší spotřebitelské poptávce, a tedy i menších inflačních tlacích,“ vysvětlil.
Naopak silným proinflačním faktorem se stalo v Česku v posledních letech nájemné, a to jak to tržní, tak takzvané imputované, které zrcadlí vývoj cen nemovitostí na trhu. „Napjatá situace na realitním trhu se nám tak přímo propisuje do inflace a brání snížení úrokových sazeb ČNB,“ dodal Dufek.
