Článek
Eurostat zároveň potvrdil, že míra inflace v zemích eurozóny v květnu vzrostla na 3,2 procenta z tempa tří procent v dubnu, jak uvedl v předběžné zprávě na začátku tohoto měsíce. O rok dříve, tedy v květnu 2025, byla inflace v zemích platících eurem 1,9 procenta. V celé EU pak inflace před rokem činila 2,2 procenta.
Nejnižší inflace byla zaznamenána ve Švédsku, 1,1 procenta. Nejvyšší pak v Rumunsku, 9,7 procenta. „Ve srovnání s dubnem 2026 meziročně klesla inflace v jedenácti členských státech a vzrostla v šestnácti,“ dodal Eurostat.
K meziroční inflaci v eurozóně v květnu nejvíce přispěly služby, energie, potraviny, alkohol a tabák.
Eurostat používá harmonizované údaje, aby bylo možné srovnání s ostatními zeměmi EU. O něco odlišnější čísla tak zveřejnil Český statistický úřad. Podle něj v Česku růst spotřebitelských cen v květnu zpomalil a meziroční inflace klesla z dubnových 2,5 procenta na květnových 2,1 procenta.
Data o inflaci zveřejnil i britský statistický úřad. Míra inflace v této ostrovní zemi v květnu nečekaně zůstala na dubnové hodnotě 2,8 procenta a drží se tak na 13měsíčním minimu. Zpráva přichází den před zasedáním britské centrální banky, na kterém padne rozhodnutí o výši úrokových sazeb.
Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali, že míra inflace v květnu stoupne na tři procenta. Britská libra po zprávě mírně oslabila.
Inflace zůstává nad dvouprocentním cílem centrální banky po většinu uplynulých pěti let. Na Británii teď více než na jiné západní země doléhají dopady zablokovaného Hormuzského průlivu, země je totiž závislá na dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG).
