Článek
Čeští zemědělci pocítili zdražení už na jaře. Tuna ledku, běžného dusíkatého hnojiva, jim stoupla ze sedmi na devět tisíc korun, jak uvedl agronom Vítězslav Krček ze společnosti Agra Řisuty pro ČT24.
„Ceny rostou kvůli zdražení vstupních surovin, zejména zemního plynu,“ řekl Novinkám mluvčí koncernu Agrofert Pavel Heřmanský.
Hnojiva dodávají plodinám dusík, bez něhož nerostou a nedávají úrodu. Největšími výrobci jsou Čína, Spojené státy, Rusko a Indie. Více než dvě třetiny výrobních nákladů tvoří podle dat Evropské komise plyn, nejen jako zdroj energie, ale jako základní surovina. Právě plyn rychle zdražuje v důsledku válek na Ukrajině a v Íránu. Do EU dodávalo zhruba třetinu dovozu hnojiv Rusko, cla zavedená kvůli ruské agresi na Ukrajině ale dovoz omezila.
Levná náhrada se hledá obtížně. „Situace představuje riziko pro ekonomiku, zemědělskou výrobu i potravinovou bezpečnost,“ varovala v září organizace evropských zemědělců Copa-Cogeca.
Česká národní banka počítá, že dražší hnojiva zatlačí na ceny potravin a inflace se na počátku roku 2027 přiblíží třem procentům. Banka se přitom inflaci snaží držet na dvou procentech.
Hnůj a kompost nestačí
Alternativou k průmyslovým hnojivům by mohly být například hnůj nebo kompost. V potřebném objemu je ale nahradit nemohou, přírodních zdrojů není dostatek. Z hnojiv se stal zároveň geopolitický artikl. Zatímco EU obchod s Ruskem a Běloruskem omezila, USA jednají s Minskem o nákupu potaše, průmyslového hnojiva.
Jednání oznámil v září americký prezident Donald Trump. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko pak přišel s ještě pestřejší nabídkou: s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se dohodl, že se na stavbě nové továrny na dusíkatá hnojiva bude podílet Gazprom, a do projektu láká také Američany.
Dodavatele hledá i Agrofert
Dodavatele mimo Rusko a Bělorusko hledá i jednička českého zemědělsko-potravinářského oboru, koncern Agrofert. Za více než sedm miliard korun pořídil terminál a distribuční zázemí pro čpavek v Rotterdamu.
Mluvčí Novinkám sdělil, že to koncernu umožňuje pružněji zvyšovat dovoz, když je výroba čpavku v Evropě příliš drahá. Ubývající ruské a běloruské dodávky podle něj postupně nahradí například producenti ze severní Afriky nebo USA.
Válka USA a Izraele proti Íránu letos na jaře zasáhla trh výrazněji než konflikt na Ukrajině. Hormuzský průliv mezi Perským a Ománským zálivem zůstává uzavřený a hnojiva z oblasti proto do světa neproudí. Před válkou touto cestou putovalo přes 30 procent světového obchodu s močovinou a kolem 20 procent obchodu s čpavkem.
Evropské výrobce situace tíží. Skupina AGF Nitrogen začátkem září připustila, že kvůli němu a emisním povolenkám může omezit evropskou výrobu čpavku. Ten je pro výrobu hnojiv klíčový, protože slouží jako základní zdroj dusíku.
