Hlavní obsah

Hospodám na maloměstě a venkově zvoní hrana

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hospody na maloměstě a venkově zažívají od konce loňského roku krušné časy. Při započtení inflace se jejich tržby v závěru loňského roku propadly až o třetinu oproti stejnému období v předcovidovém roce 2019.

Foto: Jan Halaška, ČTK

Ilustrační foto

Článek

„Ukazuje, se, že v gastronomii je Praha stát ve státě. Pokud se na venkově snaží držet koncept české hospody, tak směřují k tomu, že skončí,“ prohlásil Luboš Kastner, restauratér a zástupce gastronomů v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Zatímco tržby restaurací v Praze v posledním loňském čtvrtletí stouply o 35 procent a v krajských městech o 22 procent, u měst s méně než 20 tisíci obyvateli už mírně klesly. U obcí s méně než 5000 obyvateli pak činil propad přes osm procent.

Vyplývá to z analýzy poskytovatele pokladních systémů, společnosti Dotykačka. V tržbách je ovšem započtena i inflace z posledních let, která v součtu znamenala zdražení o více než 20 procent, takže ve skutečnosti se na maloměstě a venkově jedná o propad až o třetinu.

Obědy za rok zdražily o pětinu, restaurace přicházejí o hosty

Finance

„Restauraci jsem v prosinci uzavřela, protože kšefty nebyly. Dlouho jsme se snažila nezdražovat obědy ani pivo, ale o pár korun jsem nakonec musela. Zákazníci moc nechodili a když už přišli na oběd, stávalo se, že si dali například špagety a chtěli dva talíře,“ řekla Právu provozovatelka jedné menší restaurace v Třeboni.

Řízek měl s sebou

„Otevřu zase na jaře, ale pokud lidi nebudou chodit, tak s provozováním skončím. Finančně je to neúnosné a je hodně vidět, že lidé šetří,“ dodala. Lidé si podle ní dávali k obědu většinou hotová jídla, dražší minutky už ne, a večeře byly bídné. „Stalo se mi dokonce, že přišel pán na pivo a s sebou měl řízek s chlebem,“ vylíčila.

„Obědy jsou na polovičce, pivní kultura na nule,“ potvrdil majitel vyhlášené restaurace Na Žabinci v Telči Josef Beňo. V pětitisícovém městě na Vysočině jsou na tom podle jeho slov restauratéři vesměs stejně.

„Obědy se možná ještě jakž takž vrátí, ale chození na pivo, tak jak jsme ho znali, kdy byly hospody večer narvané, už ne,“ podotkl.

Anketa

Máte ve svém okolí restauraci či hospodu, která ukončila v posledním roce provoz?
Ano, dokonce má oblíbená
45,5 %
Ano, ale nechodil/a jsem tam
23,6 %
Ne
30,9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 16325 čtenářů.

Týdenní řád podle něj vypadá takto: po odpoledních ucucává jedno dvě piva několik seniorů, ve středu je doplní dámské dýchánky. A večer bývá prázdno. „Někdy i o víkendech,“ podotkl.

Podle jeho slov byl prvním hřebíčkem do rakve pivařů zákaz kouření, tečku za plnými hospodami pak udělal druhý covidový lockdown.

„Tehdy si všichni nakoupili chlazení a zvykli si popíjet po garážích,“ popsal majitel telčského podniku. Nynější vysoká inflace už jen trend posílila. Lidé si ale rovněž zvykli častěji jíst v různých bistrech a stáncích.

Až o 15 procent klesly tržby majitelce zámecké restaurace v Horšovském Týně na Domažlicku. „Lidé chodí méně na obědy, možná i trochu zpohodlněli. Přes týden máme večer většinu stolů prázdných a hosty vyhlížíme, víkendy jsou ale dobré,“ popsala majitelka Veronika Baumannová.

Průměrná útrata za oběd včetně nápoje, který si ovšem každý nedá, byla podle průzkumu Sodexo loni v prosinci 180,40 Kč. Nejdražší byly obědy v Praze, v průměru za 203,50 Kč. Nejlevněji se obědvalo na Vysočině a v Ústeckém kraji, kde cena překročila 161 korun.

Zájem o levné závodní jídelny roste

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám