Google musí zaplatit devět miliard korun za porušení soukromí uživatelů

Soudní proces se týkal obvinění, že Google se po dobu osmi let připojoval k mobilním zařízením uživatelů, aby shromažďoval, ukládal a využíval jejich data, čímž porušoval vlastní závazky související s nastavením Web & App Activity. Uživatelé původně požadovali odškodnění přes 31 miliard dolarů.

Porota uznala Google odpovědným ve dvou ze tří žalob o porušení soukromí podaných žalobci. Zároveň ale rozhodla, že firma nejednala se zlým úmyslem, takže nemusí platit žádné dodatečné sankční odškodnění.

Mluvčí Googlu Jose Castaneda uvedl, že společnost se plánuje odvolat. Podle něj rozhodnutí nebere v úvahu, jak produkty firmy fungují. Zdůraznil, že nástroje Googlu pro ochranu soukromí dávají lidem kontrolu nad jejich daty a když vypnou personalizaci, Google jejich volbu respektuje.

Právník zastupující uživatele David Boies prohlásil, že jeho klienti jsou s verdiktem poroty spokojeni.

Hromadná žaloba podaná v červenci 2020 tvrdila, že Google pokračoval ve sběru dat uživatelů i přesto, že měli v nastavení tuto funkci vypnutou, a to prostřednictvím spolupráce s aplikacemi, jako jsou Uber, Venmo nebo Instagram od Meta, které využívají určité služby Google Analytics.

Google při soudním procesu uvedl, že shromážděná data byla „neosobní, pseudonymní a uložena na oddělených, zabezpečených a šifrovaných místech“. Společnost dodala, že data nebyla spojena s účty Google ani s identitou konkrétních uživatelů.

Federální soudce Richard Seeborg schválil, aby se případ vedl jako hromadná žaloba, která zahrnuje přibližně 98 milionů uživatelů Googlu a 174 milionů jejich zařízení.

Google čelil i dalším žalobám týkajícím se ochrany soukromí. Na počátku tohoto roku se dohodl na mimosoudním vyrovnání téměř za 1,4 miliardy dolarů s Texasem kvůli obviněním, že porušil státní zákony o ochraně soukromí.

V dubnu 2024 se Google dohodl, že zničí miliardy záznamů o soukromých aktivitách uživatelů při prohlížení internetu, aby urovnal žalobu, která tvrdila, že firma sledovala lidi, kteří si mysleli, že prohlížejí internet soukromě, a to včetně těch, kteří využívali režim „incognito“.

Pokutu v přepočtu bezmála osm miliard korun má Google platit i v Evropě. Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL ve středu rozhodl, že má zaplatit 325 milionů eur za to, že nepožádal uživatele o svobodný a informovaný souhlas před tím, než na své prohlížeče umístil takzvaná reklamní cookies.

Sankci v poloviční výši (150 milionu eur) za stejný přečin pak úřad vyměřil i internetovému prodejci rychlé módy Shein.

Pokuty patří k nejvyšším, jaké kdy úřad dosud uložil, napsala agentura AFP. Společnosti se proti rozhodnutí mohou odvolat.

Cookies jsou malé soubory, které webům a inzerentům umožňují identifikovat jednotlivé uživatele a sledovat jejich chování na internetu. Google podle CNIL uživatelům služby Gmail zobrazoval reklamy a používal cookies bez jejich souhlasu. Úřad kromě pokuty uložil Googlu, aby do šesti měsíců zajistil, že se reklamy mezi e-maily v příchozí poště uživatelů Gmailu nebudou zobrazovat bez jejich předchozího souhlasu a že uživatelé při vytvoření účtu poskytnou platný souhlas s umístěním reklamních sledovacích souborů.

Pokud by Google či jeho irská pobočka lhůtu nedodržely, hrozila by jim pokuta sto tisíc eur za každý den prodlení.