Článek
„Pokud nebudeme jednat, skutečně hrozí, že nás postupně udusí rostoucí úrokové sazby. Musíme zůstat pány vlastního osudu,“ řekl podle listu The Guardian šéf francouzské centrální banky Emmanuel Moulin.
Varoval tak před důsledky vysokého zadlužení Francie a rostoucích nákladů na jeho financování. Druhá největší ekonomika eurozóny se snaží před prezidentskými volbami v příštím roce dostat pod kontrolu rozpočtový deficit, plánované škrty ale vyvolávají protesty učitelů, studentů, zdravotních sester i státních zaměstnanců. Další vlna demonstrací se chystá na úterý.
Napětí kolem francouzských veřejných financí už zasáhlo měnové i dluhopisové trhy. Euro v úterý dopoledne ale zvrátilo pokles vůči dolaru, když posílilo o 0,2 procenta a obchodovalo se kolem 1,1245 dolaru. Zastavilo tak pokles o 1,2 procenta z minulého týdne. Od začátku roku proti americké měně oslabilo přibližně o čtyři procenta.
Francie není Řecko, tvrdí Moulin
Šéf centrální banky odmítl, že by se Francie nacházela v situaci srovnatelné s Řeckem v roce 2009, kdy si země během dluhové krize musela půjčit stovky miliard eur výměnou za drastické škrty, zvýšení daní i věku odchodu do důchodu.
„Francie není Řecko během krize eurozóny,“ řekl Moulin.
Pokud podle něj vláda letos prosadí rozpočet, který omezí výdaje a zmenší deficit, může tím důvěru investorů obnovit.
V posledních dnech ale výnosy francouzských dluhopisů prudce vzrostly. Rozdíl mezi úročením francouzských a bezpečnějších německých desetiletých státních dluhopisů se během obchodování dostal nad 150 bazických bodů. Na začátku týdne se situace částečně uklidnila a rozdíl klesl přibližně na 136 bodů.
Podle hlavního evropského ekonoma Jefferies Mohita Kumara zatím nejde o státní dluhovou krizi. „Obáváme se ale, že pokud se rozdíly dostanou nad 150 bazických bodů, může dojít k přenosu problémů nejen na další francouzská aktiva, ale také na periferní evropské země,“ řekl Kumar.