Článek
Původně měli přitom lidé z těchto profesí mít nárok na státní předčasný důchod bez krácení. Počítal s tím návrh důchodové reformy. Ale během projednávání ve Sněmovně z něj vypadli a zůstali v něm pouze lidé pracující v náročných profesích zařazených ve čtvrté kategorii rizik. Proti tomu protestovali i někteří poslanci vládních stran, proto vzniklo toto řešení.
Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by těmto lidem mělo podle zdůvodnění umožnit předdůchod. Do něj je možné odcházet až pět let před standardním důchodovým věkem. Lidé v něm čerpají peníze ze svých úspor v penzijním spoření, přičemž stát za ně platí zdravotní pojištění a nedochází k tomu, že by pak ve standardním důchodu brali méně. Podmínkou pro čerpání předdůchodu ale je, že lidé musejí mít naspořený dostatek peněz.
Podle dřívějších vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale lidé budou moci peníze z příspěvku využít i později v penzi, pokud nebudou chtít jít do předdůchodu. Budou je moci zdědit i jejich příbuzní, když se penze nedožijí.
Zaměstnavatelé budou dávat podle schválené úpravy rozpočtového výboru čtyři procenta vyměřovacího základu již od tří odpracovaných směn. Původní poslanecká předloha předpokládala, že by zaměstnavatelé přispívali od tří do deseti směn třemi procenty a čtyři procenta by posílali od 11 směn.
Podmínky pro čerpání předdůchodu se lidem s rizikovou prací podle návrhu zákona zmírní, nebudou na něj muset spořit aspoň deset let. Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí, od dalšího měsíce by měli peníze dostávat.
Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu podle předlohy pokuta až dva miliony korun. Na dodržování povinností zaměstnavatelů by měly dohlížet podle schváleného pozměňovacího návrhu Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) územní správy sociálního zabezpečení místo inspekce práce.
Nespokojené odbory
„Když se vláda dohodla na omezení předčasných důchodů pro náročné profese, doslova tak zmačkala a zahodila rok vyjednávání, odborných studií a debat profesionálů. Samotná kompenzace v podobě povinného příspěvku na penzijní spoření je nesmysl, protože ten už ve většině podniků existuje i na základě kolektivních smluv dohodnutých odbory,“ okomentoval to předseda nejpočetnějšího odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.
Obdobně se ve Sněmovně vyjádřila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová, podle které zaměstnanci nedostanou nic navíc. Zaměstnavatelům ale podle ní vzroste administrativa.
Sněmovna předlohu schválila o jeden hlas. Pro se vyslovilo 72 ze 142 přítomných členů dolní komory. Návrh zákona podpořili poslanci z vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti byli zákonodárci opozičního hnutí SPD. Poslanci opozičních ANO a Pirátů se hlasování zdrželi.
