Finanční trhy v rukách centrálních bank

Index spotřebitelských cen (CPI), jenž slouží k měření inflace, klesl v dubnu na ostrovech poprvé od loňského září, když meziměsíčně spadl na 2,4 procenta z březnových 2,8 procenta a překonal tak 2,6procentní odhad. Propad ve spotřebitelských cenách byl dán hlavně poklesem cen benzínu a nafty, které meziročně zlevnily téměř o polovinu.

Cenová hladina ve Velké Británii se drží nad dvěma procenty od konce roku 2009, ale současná slabost komoditního trhu přináší zlepšující se výhled pro ostrovní ekonomiku, která cílí na dvouprocentní inflaci. Index spotřebitelských cen očištěný o ceny potravin a energií klesl dokonce na dvě procenta a je nejníže od listopadu 2009.

Tato čísla jsou skvělou vstupní bránou pro nadcházejícího guvernéra britské centrální banky (BoE) Kanaďana Marka Cerneyho, který převezme úřad již za dva měsíce. Nižší cenová hladina mu otevírá prostor pro využití nástrojů měnové politiky k podpoře tamní ekonomiky. Ta se v prvním kvartálu 2013 úspěšně vyhnula recesi, když dosáhla 0,3procentního růstu HDP po propadu na konci roku 2012.

Nižší inflace, která zvyšuje pravděpodobnost měnového uvolňování v Británii, spolu s nižšími dubnovými maloobchodními tržbami (meziměsíční propad o 1,3 procenta) způsobila tento týden pokles britské libry (GBP) vůči dolaru (USD) i euru (EUR). Hlavní vliv na špatný výsledek maloobchodních tržeb měl pokles prodeje potravin a zahradního nábytku. Tato data byla pro království velkou ránou, protože britský HDP je tvořen z 60 procent právě spotřebitelskými výdaji.

Aktivita v čínském zpracovatelském průmyslu tento měsíc poprvé po sedmi měsících klesla a srazil ji zejména propad nových zakázek. Tato informace vyplývá z ankety provedené mezi nákupními manažery čínských firem (index PMI). Index naznačuje, že domácí ekonomika není natolik silná, aby nahradila slabou zahraniční poptávku. Tempo růstu čínské ekonomiky se v prvním čtvrtletí nečekaně zpomalilo na 7,7 procenta ze 7,9 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Za celý loňský rok čínská ekonomika vzrostla o 7,8 procenta, což byl nejhorší výsledek od roku 1999. Na tyto události reagovaly poklesem asijské akciové indexy i průmyslové komodity, jako například ropa, jíž je Čína druhým největším spotřebitelem na světě.

Stejný index jako v Číně byl zveřejněn i pro jednotlivé země eurozóny a pro měnovou unii jako celek. Index nákupních manažerů (PMI) signalizuje kontrakci v nejbližších šesti měsících ve dvou největších ekonomikách měnového klubu (Německu a Francii) i v samotné eurozóně. Co se týče Francie, tak u ní zatím nic nenaznačuje lepší zítřky ve věci ekonomického oživení. Německo je na tom trochu lépe. I když manažeři nevidí nejbližší měsíce příliš růžově, průzkum mezi tamními 7000 podnikateli prozradil, že ti se dívají na budoucnost svého byznysu pozitivněji.

Největším optimistou je šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Ten ve čtvrtek večer v Londýně promluvil o ekonomické situaci v eurozóně, která se podle něj postupně zlepšuje, což úplně nekoresponduje s faktem, že ji již rok a půl sužuje recese. Šéf ECB také pochválil evropskou měnu, kterou považuje za stabilnější než před rokem, kdy našla minima proti americkému dolaru na 1,204. Mario Draghi znovu připomenul, že hlavní práce by se měla pomalu přesouvat na vlády jednotlivých zemí, které by měly spustit strukturální reformy. Vzhledem k poloze projevu se Draghi dotknul i potenciálního odchodu Velké Británie z Evropské unie, jejž považuje za zbytečný, a vyzval zemi k dalším jednáním.

Minulý týden šéf federální banky San Francisco John Williams řekl, že americká centrální banka by mohla v létě ukončit třetí kolo kvantitativního uvolňování a přestat s nákupem dluhopisů za 85 miliard dolarů měsíčně, a to v případě, že se zlepší situace na trhu práce. Šéf federální banky Philadelphie Charles Plosser sdělil, že chce snížit částku investovanou do dluhopisů hned od příštího měsíce.

Po těchto výrocích některých členů bankovní rady (FOMC) se na konci minulého týdne začaly objevovat spekulace, že Fed by mohl začít snižovat objem nákupu dluhopisů a tím i objem peněz, který ve výši 85 miliard dolarů měsíčně pumpuje do ekonomiky.

Šéf Fedu Ben Bernanke, který předstoupil ve středu před americký Kongres, aby poreferoval o stavu domácí ekonomiky a budoucnosti třetího kola kvantitativního uvolňování, se snažil vyvrátit obavy ohledně konce tisknutí peněz, které minulý týden vyvolali jeho kolegové. Šéf Fedu si je vědom, že kdyby řekl, že je konec pumpování peněz do ekonomiky, nastal by na trzích masivní výprodej. Z tohoto důvodu mluvil opatrně a vážil každé své slovo.

Varoval, že předčasné ukončení měnového programu by mohlo vést ke zpomalení nebo zastavení ekonomického oživení a k dalšímu poklesu již tak nebezpečně nízké inflace. Bernanke navíc poukázal na prospěch, který Fed svými masivními nákupy dluhopisů největší světové ekonomice přináší. Vzrostly spotřební výdaje na automobily, bydlení a díky růstu cen akcií i bohatství Američanů.

Ekonomiku na druhé straně ochromují vládní úsporná opatření. Bernanke zopakoval, že Fed je připraven změnit tempo nákupů dluhopisů s ohledem na vývoj ekonomiky, přičemž nejvíc ho zajímá míra nezaměstnanosti. Tu by banka ráda snížila ze současných 7,5 procenta na 6,5 procenta do roku 2015. Do té doby Fed rovněž plánuje držet úrokové sazby na minimech. Základní sazba je od konce roku 2008 na historickém minimu 0,25 procenta. Banka nyní kupuje na trhu dluhopisy za 85 miliard dolarů měsíčně, aby tlačila dolů úrokové sazby, které přímo určují náklady úvěrů v ekonomice.