Článek
Evropská komise loni navrhla rozpočet v objemu téměř dvou bilionů eur, tedy zhruba 49 bilionů korun. V cenách roku 2025 jde o 1,76 bilionu eur. Za takovou sumu by se dala zhruba 120krát zaplatit výstavba dvou nových bloků v Dukovanech. Kyperské předsednictví letos v červnu předložilo upravený návrh ve výši 1,73 bilionu eur.
Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý měsíc prohlásil, že podpora zemědělců a chudších regionů musí zůstat „pilířem evropského rozpočtu“. Odmítl, aby se peníze na ně přesouvaly do nových centrálních programů.
Změnit se má i způsob, jakým unie peníze rozděluje. Každá země má místo řady samostatných programů dostat jeden společný plán. Stát si s Evropskou komisí dohodne, na co peníze použije a jaké reformy provede. Část peněz se bude uvolňovat až po splnění dohodnutých kroků, podobně jako u fondů obnovy po pandemii. Zachovat se mají záruky pro méně rozvinuté regiony i vyčleněné peníze pro zemědělce.
Komisař pro rozpočet Piotr Serafin v červenci před snahou o úspornější rozpočet varoval. Podle něj nemusí být pro daňové poplatníky výhodnější. „Společné utrácení je nejen účinnější, ale i levnější,“ citoval polského politika web Agence Europe.
Německo, Rakousko, Dánsko, Švédsko, Finsko a Nizozemsko patří mezi největší přispěvatele do unijního rozpočtu a požadují snížení navržených výdajů o několik set miliard eur. Chtějí více peněz na obranu, bezpečnost a podporu inovativních firem.
„Nejsme skoupí, ale výdaje, jaké navrhuje komise, prostě nesedí do dnešní doby,“ řekl na srpnovém setkání šesti zemí v Berlíně německý kancléř Friedrich Merz.
Dohoda do konce roku
O výsledné podobě se intenzivně jedná. Cílem je dohoda do konce roku, aby rozpočet začal platit od ledna 2028. Schválit ho musí všechny členské státy.
Česko a některé další země nechtějí, aby se nové priority platily na úkor tradičních evropských fondů. Česká vláda se obává, že přesun peněz do centrálně řízených programů by zvýhodnil bohatší státy. Usiluje také o to, aby se k evropským penězům dostaly české podniky a výzkumné instituce.