Článek
Postoj Německa, Nizozemska, Švédska, Dánska, Rakouska a Finska ukazuje na hluboké spory o to, kam mají peníze EU v novém rozpočtovém období 2028 až 2034 směřovat, upozornil list The Financial Times.
„Ultimátum poukazuje na rozpory ohledně nových výdajových priorit EU, mezi něž patří obrana a snahy podpořit oslabená průmyslová odvětví v konkurenci s Čínou a Spojenými státy a zároveň pokračovat v podpoře zemědělců a chudších regionů, které tradičně získávají největší část unijního rozpočtu,“ napsal britský deník.
„Rozpočet EU musí být zásadně reformován. Musíme učinit jasná rozhodnutí,“ uvedli lídři šesti zemí v čele s německým kancléřem Friedrichem Merzem ve společném prohlášení k příštímu unijnímu rozpočtu.
„Bez snížení rozpočtu o stovky miliard eur letos dohody nedosáhneme,“ řekl pak Financial Times diplomat z jedné ze signatářských zemí.
Rozpočet za dva biliony eur
Evropská komise navrhla rozpočet ve výši zhruba dvou bilionů eur (asi 49 bilionů korun). Šest zemí od léta požaduje jeho výrazné zmenšení. Rozpočet EU je financován hlavně příspěvky členských států. Šest signatářů dohromady zajišťuje zhruba 40 procent jeho příjmů.
Tradičně největší část peněz míří na zemědělské dotace a podporu chudších regionů. Dohromady na ně připadá zhruba dvě třetiny rozpočtu. Berlín a jeho spojenci chtějí tuto strukturu změnit a více peněz nasměrovat do obrany, inovací a konkurenceschopnosti evropských firem.
Schválení rozpočtu na období 2028 až 2034 vyžaduje souhlas všech 27 členských zemí. Šestice tak má reálnou možnost celý proces zablokovat.
Proti škrtům jsou Španělsko, Itálie i Česko
Proti škrtům se staví skupina 17 zemí včetně Španělska, Itálie i Česka. Ty naopak požadují, aby peněz na zemědělství a regionální rozvoj přibylo a aby celkový rozpočet překročil navrhované dva biliony eur.
Některé státy chtějí vyšší výdaje financovat také prostřednictvím dalšího společného zadlužení EU. To však Berlín a jeho spojenci odmítají.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci srpna po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze prohlásil, že víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí.
Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a takzvaných kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou v návrhu víceletého rozpočtu EU stále nepřijatelné.
Francie, která ve skupině 17 zemí nefiguruje, se přitom ocitá v neobvyklé pozici. Do rozpočtu EU více odvádí, než z něj dostává, zároveň je ale největším příjemcem zemědělských dotací. Paříž proto prosazuje nové celoevropské daně, které by pomohly vyšší výdaje financovat.