Hlavní obsah

Evropa cestuje jinak. Častěji, ale na kratší dobu

Jedna dlouhá dovolená u moře už není trendy. Přestože Evropané vyrážejí na cesty více než dříve, stále častěji vybírají kratší pobyty, navíc během celého roku. Mění se i destinace, vedle tradičního Středomoří se čím dál více prosazují severněji položené země. Těžit z toho může i Česko. Roste také podíl rezervací ubytování přes mobilní aplikace.

Foto: Adobe Stock

Španělsko a Kanárské ostrovy patří mezi nejoblíbenější turistické destinace.

Článek

Ještě nikdy v minulosti nezažila Evropa tak silný turistický rok jako loni. V hotelích, penzionech, kempech a dalších ubytovacích zařízeních v Evropské unii strávili lidé více než 3,08 miliardy nocí. Rekordní čísla přinesl statistický úřad Eurostat.

„Evropský cestovní ruch se po pandemii nejen zotavil, ale i proměnil. Turisté dnes volí kratší pobyty a mají vyšší nároky na kvalitu,“ poukázal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza na srovnání s obdobím koronavirové nákazy, která turismu v zemích EU přinesla propad téměř o polovinu.

Vysoká loňská čísla potvrzují sílu Španělska, Francie, Itálie, Německa a Chorvatska. Připadá na ně skoro polovina všech přenocování v EU.

Nejnavštěvovanější je Španělsko s více než 470 miliony nocí ročně. Chorvatsko, oblíbené mezi českými turisty, patří ke špičce v přepočtu na obyvatele. Rychlý růst zaznamenaly méně známé destinace – Malta, Polsko nebo Lotyšsko –, počet přenocování v nich vzrostl o šest až deset procent.

„Postavení těchto zemí není náhodné. Kombinují dlouhodobé investice do infrastruktury s nabídkou, která odpovídá poptávce po kratších, intenzivních cestách,“ vysvětlil Prouza.

Eurostat uvádí i to, že v posledních letech při téměř třech čtvrtinách turistických cest s přenocováním zůstávají lidé v zemích, kde žijí. Když vyrazí do zahraničí, neopouští hranice EU. Unie tak funguje jako jeden turistický prostor založený na blízkosti a dostupnosti.

Roste ale ekonomická náročnost cestování. Průměrná útrata na jednu noc se v EU v roce 2024 zvýšila z 87 eur na téměř 98 eur, tedy o necelých 12 procent. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, práci a služby, ale také změna chování turistů. Při kratších pobytech jsou ochotni utrácet více za jídlo a pití, komfort a zážitky.

Andalusie, Dalmácie a Île-de-France

Mezi jednotlivými regiony vedou v současné době Andalusie, Dalmácie a pařížský region Île-de-France. Nejnavštěvovanější jsou díky tomu, že mají silnou značku, jsou dobře dostupné a poskytují širokou nabídku krátkodobých pobytů.

Významnou roli v růstu krátkodobých pobytů hraje i ubytování prostřednictvím platforem typu Airbnb či Booking. V EU se přes ně objednávají stovky milionů přenocování ročně a v roce 2025 zaznamenaly zhruba devítiprocentní meziroční nárůst.

Evropa zároveň zůstává atraktivní pro turisty ze vzdálenějších zemí, především z Ameriky a Asie. Jen loni v červnu uskutečnili Američané více než tři miliony cest, při jedné návštěvě stále častěji kombinují více evropských zemí.

Evropané v Česku

Evropské trendy se odrážejí i v Česku. Počet návštěvníků i přenocování loni meziročně vzrostl, přestože tempo oproti době bezprostředně po pandemii zvolnilo. „Stále častěji lidé rozkládají své cesty do celého roku, odpovídá to trendu kratších a opakovaných pobytů,“ uvedl ředitel agentury CzechTourism František Reismüller.

Vedle Prahy se více prosazují i další místa. V prvních třech čtvrtletích loňského roku se hlavní město podílelo na celkovém počtu příjezdů necelými 33 procenty, v roce 2019 to bylo 34,6 procenta. Ze zahraničí směřovalo loni do Prahy zhruba 59 procent příjezdů, oproti více než 61 procentům před pandemií.

„Posilují lázeňské a rekreační regiony mimo tradiční centra,“ sdělil Reismüller. Mezi nejnavštěvovanější po Praze patří Středočeský, Jihomoravský, Jihočeský a Karlovarský kraj a také horské oblasti.

V evropském srovnání patří Česko mezi destinace s kratší průměrnou délkou pobytu, loni to bylo 3,5 dne. Zvyšuje se také podíl návštěvníků ze vzdálenějších zemí, například z USA, Asie či Blízkého východu, kteří zůstávají déle.

Významnou roli hrají i v Česku krátkodobá ubytování přes aplikace typu Airbnb. Rozšiřují kapacity a přinášejí místní ekonomice další peníze, obyvatelé si na ně ale stěžují kvůli růstu cen nájemného, nedostatku bytů pro dlouhodobé bydlení a rušení klidu v rezidenčních oblastech hlučnými turisty.

„Část krátkodobých pronájmů nepodléhá stejným pravidlům jako hotely – od hygienických a bezpečnostních standardů až po odvody a daně. To vytváří nerovné podmínky na trhu,“ upozornil prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Na konkrétní řešení se čeká. Úřady zvažují zavést evidenci krátkodobých pronájmů a sdílení dat mezi státem a obcemi, zmiňují také sjednocení povinností s hotely. Omezit by to mělo šedou ekonomiku a narovnat podmínky trhu.

Výběr článků

Načítám